Jedna z výstižných charakteristik filmu, který nepoužívá herecké hvězdy, barvy a téměř ani slova, mluví o nápadité variaci na příběhy o přežití v drsné divočině.
Tentokrát ovšem nástrahám čelí novodobé převtělení komika éry němých grotesek Bustera Keatona. Jeho zvířecí soupeře od mývalů přes vlky po titulní bobry pak představují lidé v plyšových oblečcích jako Jů a Hele ze Studia Kamarád.
Mimochodem kostýmy přišly produkci na deset tisíc dolarů a celý rozpočet projektu se vešel do sto padesáti tisíc dolarů; přesto debutujícímu režiséru Mikeovi Cheslikovi trvalo čtyři roky, než potřebné finance sehnal.
Fanouškům filmových bizarností není Cheslikovo jméno neznámé. Před Stovkami bobrů natočil čtyřicetiminutovou hříčku Scheme Squad a zahrál si v hororové komedii Příšera z Michiganského jezera, kterou také střihal a spoluprodukoval.
 |
Scheme Squad natočil Ryland Brickson Cole Tews, který nyní ve Stovkách bobrů hraje hlavní roli a spolu s Cheslikem napsal i jejich scénář. Právě k první společné práci dvou fantastů odkazuje Jiří Flígl, programový ředitel kin Aero a Bio Oko, když vysvětluje, proč se společností Aerofilms zakoupili k novince distribuční práva.
„Totálně jsem si zamiloval už předchozí počin stejného tvůrčího týmu, Příšeru z Michiganského jezera. Uvedli jsme ji před dvěma roky na Festivalu otrlého diváka a měli jsme zájem i o nový titul,“ líčí Flígl.
Podle jeho názoru Stovky bobrů překypují „nezávislým elánem, spongebobovskou rozjařilostí a poučeným nadhledem“. Navíc v sobě spojují lásku k braku, avantgardě i klasikám. A k tomu jde o hranou animovanou grotesku: „Prostě totální shoda v cinefilní krevní skupině a divácká láska na první pohled.“
Nezasvěceným se ulítlost Stovek bobrů těžko popisuje. Snímek používá videoherní styl, ale současně oživuje žánr němých grotesek. Hrdina příběhu zasazeného do časů 19. století, kdy divočina byla ještě opravdu nebezpečná, ztratí vše, čím se až doposud živil. A to kvůli bobrům.
Ocitne se zcela bez prostředků daleko od civilizace a jestli chce přežít, natož získat milovanou bytost, musí se postupně vyučit špičkovému řemeslu lovce kožešin, jaký nemá v kraji konkurenci, přičemž se utkává nejen se zákeřnými tvory včetně titulních bobrů, ale také s nezkrotnými přírodními živly.
I mnozí kritikové připouštějí, že navzdory vlastním pochybnostem, jestli bláznivá recesistická hříčka může obstát na plátně, obsahují Stovky bobrů více než dostatečný počet originálních gagů na dlouhometrážní rozměr.
Ani případné protesty ochránců práv němých tváří neobstojí, protože, jak připomíná jeden z komentářů, „ve filmu sice umírají stovky zvířat, ale každé z nich ztělesňuje buďto člověk ve stylizovaném kostýmu, nebo plyšová loutka, takže je to mimo diskusi.“
Festival představí artistní porno, spirituální úlety i nadčasové zvrhlosti |
Všechny složky projektu Stovky bobrů se vyznačují potrhlostí, ale současně zábavností – včetně kostýmů, rozličných rekvizit nebo hudby Chrise Ryana. A třebaže rozpočet projektu nebyl rozhodně závratný, leckteří diváci vysoce oceňují dokonce jeho akční stránku.
„Černobílý, v podstatě němý film nebyl dosud nikdy tak zábavný a ani nebyl vytvořen s tak bujarým puberťáckým srdcem,“ stojí v jedné z reakcí. Jiná vidí ve struktuře Stovek bobrů „kombinaci nejlepších klasických kreslených scének, které se spojí dohromady, doplní špetkou videoherní logiky, poté roztáhnou do celovečerní délky – a přece to všechno navzájem zabírá.“
Třetí nadšenec pak vyzdvihuje, že ačkoliv je film scénu od scény stále bláznivější, nikdy se nechová samoúčelně, stále důsledně sleduje směr vyprávění. A v neposlední řadě si diváci libují, že dostali „za málo peněz hodně muziky“, tedy vysoce profesionální filmařiny.
Samozřejmě, Stovky bobrů cílí na specifický typ publika, které miluje odlišnosti, bizarnosti, fantasknosti, podivnosti a úlety všeho druhu. Ovšem jak jeden z fanoušků poznamenává, „starosvětský, temně groteskní humor filmu je vítaným osvěžením pro diváky, kteří jsou již unaveni kazatelskými politickými filmy“.
A k takovým filmům mají zlomyslní plyšoví bobři s legračními zuby a násilnickými metodami opravdu hodně daleko.
