Další 2 fotografie v galerii

• 31. 3. 2024, 1:45

Dokument Fr. (2021)
stereo vysílání, High Definition

Dokument Fr. (2021). Už víme, že naše planeta je součástí Sluneční soustavy. Co ale víme o Sluneční soustavě jako takové? Známe všechny odpovědi na vědecké otázky...? (53 min)

Před 4,56 miliardami let 28 000 světelných let od středu Mléčné dráhy se začala hroutit mlhovina do sebe. Díky vzniku jaderné reakce se zrodila hvězda. Hvězda zvaná Slunce. Po svém vzniku ale Slunce nevypadalo tak, jak ho dnes známe. Ještě 50 milionů let od svého vzniku bylo Slunce jen protohvězdou s oblakem prachu a hmoty kolem sebe. Během dalších 10 milionů let kolem něho vznikly 4 obří plynné planety: Uran, Neptun, Saturn a Jupiter. Tyto planety ovšem nezůstaly na místech, kde vznikly. Jupiter a Saturn směřovaly dál od Slunce a Neptun byl vytlačen na periférii Sluneční soustavy. V té době ale v blízkosti Slunce stále zůstával prach a kovy. V důsledku zhutňování tohoto materiálu začaly vznikat terestrické planety. Vznikl Mars, Země, Venuše a Merkur. Sama Země vznikala 30 milionů let. Před 4,543 došlo ke gigantické katastrofě. Tehdejší Země se srazila s jinou planetou. Země srážku ustála a z úlomků obou těles vznikl Měsíc. Byla to také doba, kdy se na Zemi objevil zřejmě první život. Život na Zemi může děkovat tomu, že se Země nachází v takzvané obyvatelné zóně. Díky tomu na Zemi panují mírné teploty a voda se zde nachází ve třech skupenstvích. A právě ve vodě život vznikl. Množství vody na planetě bylo zapříčiněno dvěma faktory. 30 % vody tvořila voda, která zbyla po vzniku planety, dalších 70 % se na planetu dostalo při intenzívním bombardování povrchu mimozemskými tělesy. V sopečných pramenech se objevily první jednobuněčné organismy. Díky fotosyntéze došlo k obohacení atmosféry kyslíkem a to nastartovalo bouřlivý vývoj života. Jiné podmínky však panovaly na ostatních terestrických planetách. Divák se dozví o historii Merkuru, Venuše a Marsu. Zároveň je seznámen i s historií lidských průzkumů těchto planet pomocí kosmických sond. Následně je divák poučen o historii vývoje plynných obrů a jejich měsíců. Měsíce jsou divákům představeny jako místo, kde lze možná najít život. Poslední část výkladu historie Sluneční soustavy se zaměří na trpasličí planetu Pluto a objekty v Kuiperově pásu a Oortově oblaku, které tvoří pomyslnou hranici Sluneční soustavy. Dokument své vyprávění zakončí informací o objevech exoplanet, tedy planet s vhodnými podmínkami pro život mimo Sluneční soustavu.