Sama proti osudu. Dokumentární cyklus. Jelizaveta Kutlvašrová se do konce života aktivně podílela na obnovení spravedlnosti
Manželka generála Karla Kutlvašra Jelizaveta (1899–1980) se přes všechna protivenství nikdy nezpronevěřila svému postoji. Po boku svého manžela se až do konce svého života aktivně podílela na obnovení spravedlnosti a boji proti komunistickému režimu. S čs. legionářem Karlem Kutlvašrem (1895–1961) se Jelizaveta seznámila v Rusku. Karel Kutlvašr se vyznamenal v bitvách proti německým a rakousko-uherským útvarům a mezi vojáky byl velice populární. Vrátil se do vlasti až v roce 1920. Za ním přijela lodí i Jelizaveta, která nejprve žila jako schovanka u generála Jana Syrového. V srpnu 1920 byla svatba v Praze na Staroměstské radnici. Se svým manželem, který se stal ve 33 letech nejmladším československým generálem, strávila nejvíce let v Hradci Králové. Sem spadá i období začátku 2. světové války, kdy se Kutlvašr zapojil do odbojové organizace Obrana národa. Čtyřicátá léta již strávili v Praze, kde generál Kutlvašr od podzimu 1944 připravoval povstání a od 5. května jej řídil jako vojenský velitel. V roce 1948 byl ve vykonstruovaném procesu s podzemní protikomunistickou skupinou Pravda zvítězí odsouzen na doživotí. Manželka mu neustále pomáhala a snažila se o jeho předčasné propuštění. Byla neustále sledována StB. Gen. Kutlvašr se vrátil na svobodu až po amnestii v roce 1960 a rok na to umírá. Paní Jelizaveta usilovala až do roku 1968 o obnovu procesu, kdy se generál spolu s ostatními dočkal osvobozujícího rozsudku. Scénář Hana Všelichová, režie Zdeněk Všelicha, dramaturgie Jiří Sirotek, vedoucí projektu Čestmír Franěk.
