Dokument ČR. Opakování 27.6./ČT2. Jak funguje současná Armáda České republiky, co je náplní její práce, s jakým vybavením a výzbrojí pracuje a jak vypadají její cvičení i akce v probíhajících operacích? Druhá série dokumentárního cyklu natočeného ve spolupráci s Ministerstvem obrany České republiky představí aktuální stav moderní české armády.
Dvanáctý díl vojenského magazínu začíná tentokrát aktualitou. V květnu 2024 se totiž na našem území konalo „Cvičení Steadfast Defender“, největší cvičení NATO v Evropě v současnosti. Jeho podstatou bylo provést přesun velkých celků Americké armády a ve vybraných zemích Evropy provést cvičení přesunů přes celou Evropu. Nás se to celé týkalo z hlediska kontroly připravenosti pohotovostních sil, která proběhla již v únoru v Holandsku a Německu. Sbor zde rozmísťoval místa velení. U nás to bylo právě v květnu na Libavě. V historické reportáži „Listopad 1989 a naše armáda“ se z úst historika VHÚ Prokopa Tomka dozvíme, co se tehdy v Čs. armádě dělo, jak se chovali řadoví vojáci a jak velitelé. Vojáci základní vojenské služby a mladší vojáci z povolání reagovali na Sametovou revoluci vesměs pozitivně, ale vyšší velitelé (velitelský sbor se tehdy snažil, aby se k vojákům dostalo co nejméně informací – mohli se např. v televizi dívat jen na vybrané pořady) měli zaražené vycházky apod. Důležité bylo, že armáda nezasáhla proti demonstrantům v inkriminovaných dnech. V kapitole „Výzbroj a krejčovna Hradní stráže“ kapitán Jan Gallas, velitel roty HS, seznámí diváky se zbraněmi, jimiž vojáci HS disponují, od pušek přes pistole, samopaly až po granátomety. V druhé části se podíváme do krejčovny, kde švadleny šijí, opravují a čistí uniformy příslušníků HS – našívají hodnosti, zdobí uniformy, přišívají knoflíky a žehlí. Jde tak o každodenní kontrolu uniforem, aby vojáci byli nažehlení, zkrátka aby jim to slušelo. V reportáži „Základy manipulace se zbraní“ se seznámíme se střeleckou přípravou v Armádě ČR, která je alfou omegou každého vojáka. Nadporučík Michal Baka objasní základy střelby a správné zacházení se zbraněmi. Nakonec se v příspěvku „Vojenská muzea“ dozvíme základní informace o třech vojenských muzeích a Památníku hrdinů Heydrichiády, které patří k Vojenskému historickému ústavu. Jednotlivými muzei nás provede sám ředitel odboru muzeí VHÚ Michal Burian. Podíváme se tak do Armádního muzea na Žižkově, do letecké expozice ve Kbelích a nakonec do Muzea těžké techniky v Lešanech u Týnce nad Sázavou.
