Kdopak by se Kafky bál. Dokument. Kafkovo dílo se stalo zejména po druhé světové válce celosvětově proslulým. Jen v tehdejším komunistickém Československu zůstával několik desítek let opomíjeným autorem. Co na něm režimu vadilo? Byl to jeho židovský původ nebo obtížně srozumitelné dílo? S J. Šestákem ve studiu diskutují M. Mališová, M. Tvrdík a M. Uhde
Jeden z nejvýznamnějších německy píšících prozaiků první poloviny 20. století, jehož tvorba je pevně svázaná s Prahou, kde v okolí Staroměstského náměstí prožil větší část svého života. To byl Franz Kafka, židovský spisovatel, který svoje bydliště nazýval „nejkrásnější dekorací celé země a všech dob“. Kvůli své citlivé a jemné povaze trpěl od dětství pocity méněcennosti a útisku, jeho život a dílo poznamenal zejména složitý vztah s otcem. Franz Kafka chtěl, aby na něj svět zapomněl, svoje dílo chtěl zničit. To se díky jeho příteli Maxi Brodovi úplně nepodařilo, a tak můžou literární fanoušci Kafkovo dílo dodnes obdivovat. Jakými peripetiemi si významný spisovatel musel projít a jak a proč vadil komunistům? Odpovědi ve studiu hledají M. Mališová, M. Tvrdík a M. Uhde.
