Dokument. Opakování 18.6./ČT1. Herce trápily dlouhé roky problémy s ledvinami. Ty nakonec přestaly fungovat úplně, takže dnes musí třikrát týdně jezdit na dialýzu a čeká na transplantaci. Přesto se snaží žít co nejvíc naplno. Jeho příběhem provází Blanka Kubíková.
Zdeněk Žák patří mezi nejznámější herce své generace. Jeho život ovlivnilo několik vážných nemocí. Jako kluk dostal zánět středního ucha, na který se přišlo pozdě. Skončil v nemocnici s náběhem na zánět mozkových blan, voperovali mu umělý zvukovod. Kvůli tomu dostal “nálepku” změněné pracovní schopnosti a nemohl jít studovat lesnickou školu, po čemž toužil. Tatínek rozhodl, že bude nástrojařem jako on. Zdeněk hrál ochotnické divadlo, tak se nakonec přihlásil na DAMU. Další problém spojený zřejmě s tím, že méně cítí bolest, musel řešit později v divadle. Myslel, že je jen nastydlý, ale pak při představení zkolaboval a musela pro něj přijet záchranka. Šlo o přechozený zápal plic a záchranáři měli podezření na mozkovou mrtvici. Dlouhé roky ho také trápí ledviny. Konečně ovšem ví, co mu je. Občas se mu totiž stávalo, že mu bylo natolik zle, že zkolaboval, ale dostal transfúzi a třeba za půl roku se situace opakovala. Loni zkoušel se studenty konzervatoře představení a sám na sebe z nedostatku času moc nedbal. Přibral asi dvacet kilo, byl “zavodněný”. Ukázalo se, že jeho ledviny jsou nefunkční, takže čeká na transplantaci a v současné době jezdí třikrát týdne na dialýzu. “Jsem jako znovuzrozený, dělá mi to dobře,” říká. Hraje ve třech divadlech, má před sebou natáčení filmu.
