iDNES.cz / TV program


To je opera

  • 3. 4. 2019, 2:30

Hudba
skryté titulky

Režie: R. Gener

Tristan a Isolda. Stará keltská sága v mistrovském zpěvoherním zpracování Richarda Wagnera, která vás přesvědčí, že láska má mnohem větší moc než smrt.

Stará keltská sága v mistrovském zpěvoherním zpracování Richarda Wagnera, která vás přesvědčí, že láska má mnohem větší moc než smrt. Scénář a režie Ramon Gener „Tristan je a zůstane pro mne zázrakem! Nikdy nepochopím, jak jsem něco takového mohl stvořit!“, tyto věty napsal krátce před svou smrtí Richard Wagner. Jeho opera Tristan a Isolda je skladatelovým devátým zpěvoherním opusem. Námětem se započal zabývat zhruba v polovině padesátých let 19. století a poslední notu hotové partitury zapsal 6. srpna 1859. Dílo bylo poprvé uvedeno o šest let později v mnichovském Dvorním a národním divadle pod taktovkou Hanse von Büllova. Předchozí vídeňský pokus o provedení ztroskotal po 77 zkouškách, tak náročné byly pro tehdejší interprety pěvecké party. Tristanovské téma úzce korespondovalo s Wagnerovou osobní situací, k níž se připojila deziluze z porevolučního vývoje v padesátých letech 19. století. Ve Wagnerově životě ovšem hrály významnou úlohu ženy. V té době ne právě šťastně ženatý skladatel vytvořil v Tristanovi a Isoldě „pomník“ milenecké vášně k Mathildě Wesendonckové, ženě svého velkorysého švýcarského mecenáše. Předlohou pro vlastní libreto na téma velké vykupitelské lásky mu byla stará keltská sága v literárním zpracování Gottfrieda ze Štrasburku z počátku 13. století. Tristanem se dovršila Wagnerova představa opery jako souborného uměleckého díla. Filosof Friedrich Nietzsche o této opeře sarkasticky poznamenal: „Pátrám-li po díle stejně nebezpečně fascinujícím, stejně hrůzném a sladce nekonečném, jako je Tristan – hledám ve všech uměních marně.“ Tristan, který v mnohém ovlivnil dokončení Siegfrieda, třetí části Prstenu Nibelungova, je dalším Wagnerovým krokem za naplněním ideálu souborného uměleckého díla, tzv. Gesamtkunstwerku, spojujícího všechna umění v jediný divadelní celek. Wagner přitom vycházel z Gluckovy operní reformy, navazoval také na Mozarta a německou romantickou operu Weberovu, Marschnerovu s jejich pohádkovostí, baladičností a zálibou v mýtu, na velkou francouzskou operu a její velkolepost i na Beethovenův symfonismus a tematickou práci. Svým tristanovským akordem, který můžeme slyšet hned v úvodu díla, otevřel Richard Wagner dveře do atonální hudby 20. století.

Přidat do mého TV programu

Přidat všechny díly seriálu

Další díly

Ukázat všechny další díly

Odvysílané díly

Ukázat všechny další díly

Hlavní zprávy

Petr Fiala po jmenování premiérem hovoří před zámkem v Lánech s novináři. (28....
Fiala se zastal Blažka, nový rozpočet jeho vláda připraví do šesti týdnů

Nový premiér, lídr koalice SPOLU a šéf ODS Petr Fiala se zastal kandidáta na ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Nepočítá s tím, že by ještě dělal nějaké...  celý článek

Na pražské Letenské pláni se sešly tisíce odpůrců vládních covidových opatření....
Tisíce lidí se sešly na Letné, protestují proti covidovým opatřením

Asi tři tisíce lidí se podle policie sešly v neděli odpoledne v Praze na Letné, aby protestovaly proti vládním covidovým opatřením. Akci svolalo hnutí Chcípl...  celý článek

Lídři osmi stran, hnutí a koalic dorazili do poslední předvolební debaty v...
První průzkum po volbách: mezi ANO a Spolu remíza, ostatní ztrácejí

O první místo ve volbách do Sněmovny by se v listopadu dělila koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) s hnutím ANO. Obě uskupení by získala 28 procent hlasů. Na...  celý článek

TV program na celý týden: ČT1, ČT2, Nova, Prima, Nova Cinema, Nova 2, Nova Action, Nova Gold, Prima Cool, Prima Love, Prima ZOOM, Barrandov

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2018 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.