iDNES.cz / TV program


Druhá světová válka v číslech (1)

  • 1. 4. 2021, 21:10

Dokument VB (2019)
stereo vysílání, High Definition

Světová válka. Dokument VB (2019). Historie 2. světové války je vcelku velmi známá. Co se však všeobecně neví, jsou fakta o tomto konfliktu, která se dají vyčíslit. Ve světle skutečných počtů zúčastněných vojáků, obětí nebo ekonomických údajů válčících států se otevírají nové souvislosti... (46 min)

2. světová válka byla prvním skutečným světovým konfliktem, kterého se zúčastnili lidé z každého kontinentu světa. Zemřelo při ní přes 50 milionů lidí. Za strůjce 2. světové války je považován Adolf Hitler a jeho nacistická strana NSDAP. Hitler byl jedním ze 4 milionů válečných veteránů. Němečtí veteráni považovali Versailleskou mírovou smlouvu za svou zradu. Pro Německo bylo obzvlášť obtížné přijmout klauzuli této smlouvy, která tvrdila, že za 1. světovou válku nese výhradní odpovědnost Německo. Tato klauzule vyvolala v Německu všeobecný odpor. Situaci ještě více zhoršilo francouzské obsazení německého Porúří v roce 1923. Francie si tímto způsobem rozhodla kompenzovat německou neschopnost splácet vysoké válečné reparace. V Německu vypukla hyperinflace. Spojené státy začaly Německu pomáhat a do německé ekonomiky napumpovaly 800 milionů marek. Když ale udeřila Velká krize, německá ekonomika se bez finančních investic z Ameriky začala hroutit. Vznikla obrovská nezaměstnanost. Jestliže v roce 1929 bylo v Německu 1,6 milionu nezaměstnaných, v roce 1933 už to bylo 6 milionů. Hitler se svým NSDAP toho ihned využil. Inspirací mu byl italský diktátor Benito Mussolini. Ten využil stávek italských dělníků proti svým agrárním zaměstnavatelům a podpořil agrárníky. Díky tomu se rychle dostal k moci. Obdobný postup využil i Hitler a v lednu 1933 se stal říšským kancléřem. Také v Asii byla situace velmi výbušná. Po obrovském zemětřesení v Japonsku v roce 1923 se zhroutila japonská ekonomika. Příčinou bylo 140 000 obětí přírodní katastrofy. Situace využila japonská armáda, která už tak měla v japonské společnosti obrovský vliv. Řešením problémů se stala expanze do Mandžuska majícího obrovské množství přírodních zdrojů, které Japonsko zoufale postrádalo. Při takzvaném mukdenském incidentu Japonci předstírali čínský teroristický útok na japonskou místní dráhu, aby následně mohli v Mandžusku zahájit regulérní válku. Po obsazení Mandžuska se pod japonskou vládou rázem ocitlo 30 milionů lidí. Japonská agrese byla sice odsouzena Společností národů, toto bezzubé gesto však vedlo jen k jedinému. Japonsko v roce 1933 opustilo Společnost národů. Následně se počet japonských vojáků v Mandžusku zvětšil na 100 000 proti předchozímu stavu 10 000. Japonská armáda však chtěla ovládnout celou Čínu. Záminkou pro další agresi byl incident na mostě Marca Pola v Pekingu, při kterém se měl údajně ztratit japonský voják. I když se později ukázalo, že Číňané za nic nemohli, Japonci přestřelky mezi čínskými a japonskými vojáky rychle využili k rozpoutání regulérní války. Japonci se v Číně chovali obzvlášť brutálně. Při dobytí Šanghaje bylo zabito 187 000 Číňanů. Západní velmoci opět nijak nereagovaly. Vzrůstající brutalita čínsko-japonské války vyvolávala ve Společnosti národů pouhé vášnivé proslovy. Hitler zjistil, že západní mocnosti jsou bezzubé a toho také ihned začal využívat. V říjnu 1933 také Německo opouští Společnost národů a začíná tajně obnovovat armádu. V roce 1936 pak Německo přiznává nové vyzbrojení. V té době už má dvakrát větší armádu než Francie. V listopadu 1937 Hitler poprvé na tajné schůzce s nejvyšším německým velením armády seznamuje vojáky se svým plánem pro německý Životní prostor. Test reakce západních mocností proběhne při německém obsazení Porýní v roce 1936. Nikdo nereaguje, a tak Německo společně s Itálií a Japonskem zakládají spojeneckou smlouvu, takzvanou Osu. Velký pogrom na Židy v listopadu 1938, takzvaná Křišťálová noc, je dnes považován za začátek holokaustu. Předtím však Hitler začíná ještě uskutečňovat svůj plán na expanzi na východ. Obsazuje Rakousko. Při mnichovské krizi získá část Československa, aby ho vzápětí obsadil celé. V září 1939 napadne Polsko. Británie a Francie sice formálně Německu vyhlásí válku, bojové operace však nezahájí.

Přidat do mého TV programu

Přidat všechny díly seriálu

Další díly

Odvysílané díly

Ukázat všechny další díly

Hlavní zprávy

Předvolební debata Česko hledá premiéra v televizi Prima a CNN Prima News
Hlasovali jste proti nouzovému stavu a teď vyčítáte mrtvé, vpálil Babiš Fialovi

Střet premiéra Andreje Babiše s jeho vyzyvatelem, lídrem koalice Spolu Petrem Fialou a dalšími šesti lídry strany nabízí předvolební superdebata Česko hledá...  celý článek

Kancléřský kandidát německé sociální demokracie (SPD) Olaf Scholz řekl, že...
Volby v Německu těsně vyhráli Scholzovi sociální demokraté, uvádějí prognózy

Sociální demokracie (SPD) vyhrála podle odhadů veřejnoprávní stanice ZDF německé parlamentní volby s 25,9 procenta hlasů, konzervativní CDU/CSU je za ní s 24,5...  celý článek

Rolling Stones se loučí se zesnulým Wattsem dojemným videem
Křepčící stařík Jagger se nemůže dočkat, Stouni se vrací na turné

Kapela Rolling Stones zahájí v noci na pondělí své americké turné. Zesnulého bubeníka Charlieho Wattse nahradil podle očekávání médií Steve Jordan, který...  celý článek

TV program na celý týden: ČT1, ČT2, Nova, Prima, Nova Cinema, Nova 2, Nova Action, Nova Gold, Prima Cool, Prima Love, Prima ZOOM, Barrandov

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2018 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.