iDNES.cz / TV program


Industrie (4/12)

  • 5. 10. 2021, 5:00

Dokument
skryté titulky, High Definition

Režie: I. Bystřičan


0 %

Továrna na republiku. Dokumentární cyklus. Nový dokumentární cyklus o počátcích industrializace v českých zemích. Příběh vzniku Československa na prahu nového průmyslu.

Dokumentární cyklus Industrie vypráví neznámý příběh průmyslových dějin českých zemí od prvních manufaktur 18. století až po robotizované továrny 21. století. Na osudech jednotlivých továren z různých průmyslových odvětví ukazuje jak sociální fenomény, politické ideologie a nové technologie ovlivňovaly vývoj českého průmyslu. Cyklus zachycuje počátky kapitalismu a jeho proměny, přitom opravuje mýty, které si kapitalismus sám o sobě vytvořil. Ukazuje komplexní příčiny komunistického ekonomického krachu a končí problémy, do kterých český průmysl po roce 1989 dostala transformace a globalizace. Po první světové válce a koncem roku 1918 mají lidé v nově vzniklém Československu docela prostá očekávání. Když se řekne první republika, vybavíme si idylu starých časů, v nichž vše fungovalo tak nějak poctivěji a férověji než dnes. Stejně tak si neúrodná pole Vysočiny spojujeme spíš s pěstováním brambor než s průmyslem. Přesto osudy škrobárenského podniku Amylon v Havlíčkově Brodě vyprávějí jiný příběh. Vypovídají o tom, jak průmysl raného Československa ovládla Živnostenská banka napojená na stát, a o pravidlech, kdy o úspěchu nebo krachu rozhodovaly konexe. V tuto dobu je škrobárenská firma Amylon důležitým podnikem na Vysočině. Stane se jím už před válkou. Tehdy František Malínský namísto boje s konkurencí nabídne svým soupeřům akciové podíly. Vyrábí škrob, líh a je největším producentem glukózy – tedy hroznového cukru – široko daleko. Nový stát znamená pro podobné firmy značné příležitosti a vyjeví zásadní roli bank. Tu hlavní sehraje Živnostenská banka, v jejíž správní radě majitel Amylonu figuruje. Když chodí lidé z oslav založení republiky na náměstích domů, mívají hlad. Potravin je zoufale málo a jsou na příděl. Na osobu připadá půl kila mouky týdně a půl kila masa měsíčně. Ani během velké hospodářské krize nepanuje taková bída jako první dva roky po vzniku Československa. Žádné nadšení rovněž nelze pozorovat u více než tří milionů českých Němců, pro něž tento nový stát znamená prohru a nevýhodné postavení. Hned po válce vyskočí počet nezaměstnaných na 228 000. Péči potřebuje 210 000 válečných invalidů. Dělnické mzdy jsou na úrovni 37 % předválečné výše, zatímco ceny potravin se blíží ke dvojnásobku. Stát se nachází v hospodářském rozvratu, nicméně firmy jako Amylon mohou růst. První republika je nedílně spojena s Živnostenskou bankou a spjat je s ní i Malínského Amylon. Banka si získá naprosto dominantní postavení ve státě i průmyslu. Vzniká už roku 1868, aby financovala malé a střední české podniky. Velké jméno si udělá během války, kdy se její management staví proti půjčkám monarchii. Manažeři věznění za velezradu jsou po válce za národní hrdiny. Jeden z nich, Jaroslav Preiss, se stává jejím ředitelem. František Malínský je jeho přítelem a znají se léta z banky, v níž majitel Amylonu figuruje ve správní radě. Amylon je jen jednou z položek v bohatém portfoliu Živnostenské banky. Její moc se vznikem republiky nezadržitelně roste. Ředitel Preiss ovlivňuje její hospodářskou politiku od samého počátku. Ta pravá chvíle banky přichází s takzvanou nostrifikací. To je moment, kdy stát donutí několik set českých firem přenést svá ředitelství z Vídně na naše území kvůli daním. Po válce podniky nemají peníze na obnovu a Živnobanka jim je poskytuje za podíl v akciích. Tak nad nimi získává kontrolu. Na konci roku 1920 vrcholí napětí ve společnosti a odehrávají se ty nejdrsnější sociální bouře. Jsou důsledkem nejen nedostatku, ale i zklamání, že přísliby znárodňování klíčových průmyslů a vyvlastňování velkých majitelů půdy zůstávají jen na papíře. Kvůli sporům v sociální demokracii se odehrává prosincová generální stávka. V Kladně a dalších místech vypuká násilí, zasahuje armáda a střelba připraví život 14 lidí. Zanedlouho, v roce 1921, jedna z frakcí sociální demokracie zakládá Komunistickou stranu Československa. Komunistická strana vzešlá z bídných poválečných let se stane dramatickým aktérem našich dějin. Živnostenská banka opanuje průmysl a bude výrazně stát za prosperitou velkého průmyslu. Do jejího koncernu budou patřit desítky podniků včetně těch největších jako ČKD, hutě Poldi nebo Synthesia.

Přidat do mého TV programu

Přidat všechny díly seriálu

Další díly

Ukázat všechny další díly

Odvysílané díly

Ukázat všechny další díly

Hlavní zprávy

ilustrační snímek
„Seš dobrej matroš.“ Ženy zažívají při sexuálním násilí hnus, strach i zamrznutí

Úzkosti, neschopnost zapojit se do běžného života, panické ataky. Takové jsou následky sexuálního násilí, a to nejen jeho nejhorší formy, tedy znásilnění....  celý článek

kolegové v kanceláři
Firmy reagují na nový pracovní model. Mění se pracovní doba i kancelář

S rozvolněním a postupným návratem většiny zaměstnanců na pracoviště přichází na řadu nejen změny v pracovním modelu, ale také proměna samotných kanceláří....  celý článek

Naštvaný Glen Kamara z Rangers se hádá se slávistou Ondřejem Kúdelou.
Proč se aféra Kúdela vymkla kontrole? Rasismus vnímáme jinak než na Západě

Nepotvrzená slovní urážka si vysloužila tvrdší trest než prokázané fyzické napadení. Fotbalové kauzy odhalily, jak velké rozdíly panují mezi námi a Západem....  celý článek

TV program na celý týden: ČT1, ČT2, Nova, Prima, Nova Cinema, Nova 2, Nova Action, Nova Gold, Prima Cool, Prima Love, Prima ZOOM, Barrandov

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2018 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.