iDNES.cz / TV program


Na programu televize (5/12)

  • 7. 11. 2021, 20:15

Dokument
skryté titulky, High Definition

Režie: J. Skalický

Dokument. Opakování 10.11./ČTart. Jak se točí dějiny Cyklus přinášející unikátní archivní ukázky, vzpomínky tvůrců a hereckých hvězd na známé i nezaslouženě zapomenuté pořady Československé televize. Historická pravda, nebo lež?

Historické romány i historické filmy jsou projekčním plátnem současnosti, vždy však záleží na úhlu pohledu, tedy interpretaci. V lepších případech jde o věčné lidské hodnoty, v těch horších vítězí hodnoty a zájmy mocných. Historických témat si začala televize všímat až v 60. letech, kdy nabrala dostatek zkušeností a měla autorské zázemí pro hranou tvorbu. Než vznikly původní hry či seriály s historickou tematikou, sahali autoři po literárních předlohách. Ať už to byla slovenská inscenace Pavola Haspry Caligula podle Alberta Camuse nebo skvělá Moskalykova Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou podle novely Arnošta Lustiga. Dějinné období, téma nebo osobnost se stávaly televizní předlohou v závislosti na době – v uvolněné atmosféře konce 60. let byl prostor pro témata jako Dreyfusova aféra nebo justiční omyly 50. let – o jednom z nich je film Dlouhé dopoledne. Seriálového zpracování se dočkala románová rodinná sága Vladimíra Neffa Sňatky z rozumu nebo Jiráskův F. L. Věk v režii Františka Filipa. Ten se dostal na obrazovky už v době začínající „normalizace“, takže pro tvůrce i pro diváky představoval únik od tíže doby. Bratislavské studio ČST se pustilo do jednoho z největších projektů 70. let, navíc slovensko-maďarské koprodukce. Seriál Vivat Beňovský ztvárnil příběh slovenského dobrodruha, cestovatele, a nakonec krále Madagaskaru, a hrálo v něm dvě stě herců, deset tisíc komparsistů a skoro tisíc koní. V 80. letech bylo čím dál těžší vyhýbat se dějinám 20. století. Bylo potřeba se věnovat historii dělnického hnutí (Anna proletářka), druhé světové válce a partyzánskému odboji (seriály Matka, Rodáci, Povstalecká história, Roky prelomu) nebo osobnostem významu prvního dělnického prezidenta – Klementu Gottwaldovi. Občasné exkurzy do minulosti se přesto podařily – dokládá to skvělá inscenace Oldřicha Daňka Španělé v Praze, nebo výpravná pětidílná sága Miloslava Luthera Lekár umierajúceho času o životě Jana Jesenia. O tom, že se navzdory zadání – napsat dělnický seriál – může podařit divácky úspěšné a řemeslně skvěle odvedené dílo, svědčí seriál Synové a dcery Jakuba Skláře. Zkušený autor Jaroslav Dietl vytěžil z prostředí tohoto starého řemesla a příběhů česko-německého pohraničí plnokrevné postavy. Dokonce se zde poprvé objevilo téma odsunu Němců. Další tabuizované téma – osudy českých letců v Británii – se na televizní obrazovky dostalo až v roce 1991. V Hřbitově pro cizince si v režii Jaroslava Dudka zahrál svou životní roli Josef Dvořák.

Přidat do mého TV programu

Přidat všechny díly seriálu

Další díly

Odvysílané díly

Ukázat všechny další díly

Hlavní zprávy

Milovníci zimních radovánek si kvůli zdražování energií připlatí také v...
Na svah jen s očkováním. Opatření komplikují školám lyžařské výcviky

Lyžařská sezona začíná a s ní přichází i covidová pravidla, která nemile překvapila především školní lyžařské kurzy. Ty je proto ve velkém ruší. Neočkované...  celý článek

Vakcína Astra Zeneca
Objevili jsme příčinu tvorby krevních sraženin po AstraZenece, hlásí vědci

Krevní sraženiny, které se u lidí vzácně objevily po očkování vakcínou společnosti AstraZeneca, vyvolaly velké znepokojení a řada států dočasně raději přestala...  celý článek

„Garsonka na toto byla skvělá, dobré zavěšení prototypu proti záchodu mi dost...
Nápad se zrodil při vytahování slunečníku. Dnes je vyhledávaný profík

Po studiu na vysoké škole začal Ondřej Diviš pracovat jako trenér ve fitness centrech. Zjistil ale, že mnoho lidí chce cvičit raději doma, a tak začal dumat...  celý článek

TV program na celý týden: ČT1, ČT2, Nova, Prima, Nova Cinema, Nova 2, Nova Action, Nova Gold, Prima Cool, Prima Love, Prima ZOOM, Barrandov

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2018 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.