iDNES.cz / TV program


Příběhy 20. století III (3/8)

  • 11. 11. 2021, 15:00

Dokument
skryté titulky, High Definition

Režie: A. Drda, V. Portel

Ghetto Theresienstadt a transporty na východ. Dokument. Československá židovská tragédie v období nacismu. Od roku 1938 vzrůstal antisemitismus, pak přišly zákazy, vydělení Židů ze společnosti, deportace, vyvražďování. Působivé výpovědi posledních svědků holocaustu.

Cyklus dokumentů zachycuje holokaust v podmínkách někdejšího Československa. Opírá se o unikátní výpovědi přeživších, československých občanů židovské národnosti a víry, kteří se stali obětmi nacistické antisemitské politiky. Svědectví jsou součástí sbírky Paměť národa. Cyklus tvoří ucelený příběh, obraz holokaustu v Československu v chronologickém vývoji, od prvních výrazných projevů antisemitismu ještě před okupací Čech a Moravy až po nesnadný a bolestný návrat nečetných přeživších z ghett a vyhlazovacích táborů. Ať už se Židé z českých zemí hlásili k jakékoli národnosti a politické orientaci, byli v první řadě občany Československa – šoa je tedy součástí našich dějin, nikoli oddělená židovská historie. Z více než tří set tisíc lidí, tak či onak přináležejících k židovské komunitě na území tehdejšího Československa, jich nacistické pronásledování přežila asi desetina. Přežití představovalo výjimku: za každým živým zůstaly tisíce zavražděných lidí, příbuzných, přátel. Třetí řada Příběhů 20. století přináší rozhovory s posledními pamětníky, kteří ještě mohli vydat svědectví. Když Němci v listopadu 1941 zřídili terezínské ghetto, začali do něj systematicky a velice rychle deportovat židovské obyvatele protektorátu Čechy a Morava. Jen během prvního měsíce se do Ghetta Theresienstadt dostalo sedm a půl tisíce lidí, celkově jich z českých zemí přijelo ve více než sto transportech asi 73 tisíc. Význam ghetta je ovšem evropský, mezinárodní: od června 1942 do něj přijížděly transporty z Německa (42 tisíc lidí), z Rakouska (téměř 17 tisíc lidí), v Terezíně byli uvězněni Holanďané, Slováci, Dánové. Na vězně dozírali čeští četníci, život v „židovském městě“ (k němuž nepatřila tzv. Malá pevnost Terezín, v níž sídlila věznice gestapa) řídila židovská Rada starších. Ta ovšem plně podléhala příkazům komandatury SS a působila jen v úzkých mantinelech vyznačených a soustavně měněných nacisty. Terezín se stal místem protikladů: židovská samospráva všech úrovní věnovala velkou péči dětem, protože v dětech byla naděje a budoucnost. Současně však v ghettu panoval hlad, nemoci, kritické hygienické podmínky – trpěli hlavně staří lidé, kteří umírali na nedostatek péče, potravin, v zoufalství a osaměle. Ghetto žilo významným kulturním životem, z něhož byli Židé v protektorátu zcela vyřazeni, konala se v něm divadelní i operní představení, koncerty, kabarety, přednášky. Současně však mělo decimační funkci: na místě zemřelo více než třicet tisíc lidí. A především se jednalo o tranzitní tábor: od ledna 1942 odjížděly z Terezína transporty na východ, kde byli lidé masově vražděni, od podzimu 1942 ve vyhlazovacích centrech, v Treblince a Osvětimi. Nacisté lidem lhali a tvrdili jim, že odjíždějí na práci. Ačkoli obyvatelé ghetta velice dlouho nevěděli nic o plynových komorách, krematoriích a vyhlazování (kdo si mohl něco takového představit?), žili v soustavných úzkostech ze zařazení do transportu, které znamenalo definitivní opuštění domova, opuštění vlasti. Jak říká jeden z přeživších: „Terezín měl ještě jakýsi lidský rozměr, ale když nás nacpali do dobytčáků, vydali jsme se na hrůznou cestu do čehosi nepopsatelného. Když se v Osvětimi otevřely dveře vagónu, myslel jsem, že jsem v pekle.“ Deportace z Terezína na východ nepřežilo více než 83 tisíc lidí. Byli zavražděni plynem, zahynuli v důsledku krutého hladu, nelidských životních podmínek, otrocké práce. Každý z nich měl svůj osobní příběh, své jméno, svou tvář.

Přidat do mého TV programu

Přidat všechny díly seriálu

Odvysílané díly

Hlavní zprávy

Logo na budově České televize.
Vláda zváží zvýšení poplatků za rádio a TV. Babiš by je odpustil důchodcům

Televize a rádio se domácnostem možná prodraží. Vláda zvažuje, že by po 14 letech zvýšila koncesionářské poplatky. Ty slouží k financování veřejnoprávních...  celý článek

Muž v Londýně srazil autem útočníka, který bodal ženu. (24. ledna 2022)
Brit zabil autem útočníka, který na ulici bodal ženu. Je podezřelý z vraždy

Šestadvacetiletý řidič se stal svědkem útoku v západní části Londýna. Všiml si, jak muž několikrát bodl ženu na ulici kuchyňským nožem. Rozhodl se proto svým...  celý článek

Ministr školství Roman Gazdík na tiskové konferenci po jednání vlády. (19....
Deset dní ředitelského volna Gazdíka napadlo, když šel po ulici do Sněmovny

Návrh vlády, podle kterého by ředitelé škol mohli v případě velkého počtu učitelů v karanténě nebo v izolaci kvůli covidu vyhlásit výuku na dálku či mimořádné...  celý článek

TV program na celý týden: ČT1, ČT2, Nova, Prima, Nova Cinema, Nova 2, Nova Action, Nova Gold, Prima Cool, Prima Love, Prima ZOOM, Barrandov

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2018 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.