iDNES.cz / TV program


Příběhy 20. století III (4/8)

  • 14. 11. 2021, 17:40

Dokument
skryté titulky, High Definition

Režie: A. Drda, V. Portel

Rodinný tábor a velké vraždy. Dokument. Československá židovská tragédie v období nacismu. Od roku 1938 vzrůstal antisemitismus, pak přišly zákazy, vydělení Židů ze společnosti, deportace, vyvražďování. Působivé výpovědi posledních svědků holocaustu.

Cyklus dokumentů zachycuje holokaust v podmínkách někdejšího Československa. Opírá se o unikátní výpovědi přeživších, československých občanů židovské národnosti a víry, kteří se stali obětmi nacistické antisemitské politiky. Svědectví jsou součástí sbírky Paměť národa. Cyklus tvoří ucelený příběh, obraz holokaustu v Československu v chronologickém vývoji, od prvních výrazných projevů antisemitismu ještě před okupací Čech a Moravy až po nesnadný a bolestný návrat nečetných přeživších z ghett a vyhlazovacích táborů. Ať už se Židé z českých zemí hlásili k jakékoli národnosti a politické orientaci, byli v první řadě občany Československa – šoa je tedy součástí našich dějin, nikoli oddělená židovská historie. Z více než tří set tisíc lidí, tak či onak přináležejících k židovské komunitě na území tehdejšího Československa, jich nacistické pronásledování přežila asi desetina. Přežití představovalo výjimku: za každým živým zůstaly tisíce zavražděných lidí, příbuzných, přátel. Třetí řada Příběhů 20. století přináší rozhovory s posledními pamětníky, kteří ještě mohli vydat svědectví. Během jediné noci z 8. na 9. března 1944 zavraždili nacisté v Osvětimi-Birkenau 3 792 židovských mužů, žen a dětí z tzv. terezínského rodinného tábora. Byla to zřejmě největší masová vražda československých občanů v dějinách. Přesto není této tragédii dosud věnována patřičná pozornost a nedostala se do všeobecného povědomí. Tzv. rodinný tábor zřídili Němci v září 1943, kdy z terezínského ghetta ve dvou velkých transportech deportovali do Birkenau 5007 lidí, pocházejících většinou z protektorátu Čechy a Morava. Jejich příjezd do vyhlazovacího centra se vymykal tamním zvyklostem. Neprošli tzv. selekcí, při níž obvykle důstojníci SS po příjezdu vlaků rozhodovali, kdo vzápětí zemře v plynové komoře a kdo se ještě hodí k práci (děti a staré lidi posílali na smrt automaticky). Nikomu nebyly ostříhány vlasy, všichni bez ohledu na věk putovali do lágrového úseku BIIb. Ženy a muži bydleli v oddělených barácích, ale přes den se směli stýkat, děti pobývaly v dětském bloku pod dohledem vychovatelů. Terezínští Židé v rodinném táboře živořili mezi dráty nabitými elektřinou na dohled od krematorií, umírali v důsledku nemocí, hladu, zimy a vyčerpání, prozatím je však nacisté nezabíjeli cíleně. V prosinci 1943 odjely z Terezína do Birkenau další dva transporty: většinu z pěti tisíc deportovaných tvořili opět Židé z českých zemí, i oni skončili v rodinném táboře za stejných podmínek jako jejich předchůdci. Starší osvětimští vězni záhy zjistili, že lidé ze zářijových transportů mají v dokumentaci předepsanou šestiměsíční karanténu a po ní Sonderbehandlung neboli „zvláštní zacházení“ – eufemismus pro vraždu. Z 5007 deportovaných v září zůstávalo v březnu 1944 naživu asi 3800 lidí. Nacisté je (až na pár výjimek) oddělili od ostatních, nalhali jim, že pojedou na práci, a donutili je nastoupit na náklaďáky. Auta však zamířila k plynovým komorám. Lidé, kteří šli tehdy na smrt, zpívali podle některých svědectví i českou národní hymnu. V rodinném táboře zůstali Židé z prosincových transportů, k nimž v květnu 1944 přibylo dalších sedm a půl tisíce osob, přivezených z Terezína (Židé z protektorátu, ale podstatná část také z Německa, Rakouska a Nizozemí). Na přelomu června a července provedli Němci selekce, menší část vězňů vybrali na práci, šest a půl tisíce lidí pak zavraždili v plynu během dvou nocí mezi 10. a 12. červencem. Dodnes není jasné, proč nacisté tzv. rodinný tábor zřídili, důvody zůstávají předmětem historického zkoumání. Je pravděpodobné, že věc souvisela s propagandistickými plány, se snahou maskovat vraždění Židů před světem a s chystanou návštěvou delegace Mezinárodního výboru Červeného kříže v Terezíně. Ze 17 500 obyvatel rodinného tábora se konce války dožilo necelých tisíc lidí.

Přidat do mého TV programu

Přidat všechny díly seriálu

Odvysílané díly

Hlavní zprávy

Bílý dům, Washington
USA domlouvají kvůli možné ruské invazi dodávky plynu do Evropy z Kataru

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena vyjednává s Katarem o možných dodávkách zkapalněného plynu do Evropy. Jedná tak pro případ, že by eventuální...  celý článek

Lyžařský den na Šerlichu v Orlických horách (22.1.2022).
Možná až příliš atraktivní. Vyzkoušeli jsme běžkařské eldorádo na Šerlichu

Každý víkend míří na Šerlich v Orlických horách stovky běžkařů. Desítky kilometrů upravených tras jsou jako magnet, který je přitahuje ze všech světových...  celý článek

Jessica Jislová (vpravo) předává v Anterselvě štafetu Tereze Voborníkové.
Boj o vítězství překazil pád. Češky skončily ve štafetě na šestém místě

Ještě na předposlední střelbě živily české biatlonistky naději na senzační vítězství ve štafetovém závodě, když se v italské Anterselvě držely na čele s...  celý článek

TV program na celý týden: ČT1, ČT2, Nova, Prima, Nova Cinema, Nova 2, Nova Action, Nova Gold, Prima Cool, Prima Love, Prima ZOOM, Barrandov

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2018 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.