Postřehy odjinud
Dokument
skryté titulky
Jantarový boháč. Cestopis. Polsko očima Miroslava Karase
Máte rádi zlato? Tady odtud si ho můžete odnést plné kapsy. Nejdříve ho ovšem musíte najít. Jantaru tu říkají baltské zlato, na plážích mezi polským Gdaňskem a ruským Kaliningradem ho lidé hledají už staletí. Hlavně po bouřích vynášejí vlny na písčitou pláž žluté kousky jantaru velké jako pomeranče. Břeh Baltu v únoru může připomínat břehy Antarktidy, moře je zamrzlé už třicet metrů před pláží. Místní profesionální jantarokopové přicházejí hned po bouři.
Jantar neboli zkamenělá žlutá až hnědá pryskyřice předvěkých stromů vznikal v období třetihor na severu dnešní Evropy. Vědci i sběratelé si nejvíce cení těch kousků, které přinášejí svědectví o životě na Zemi v dávné minulosti.
Ve vesnicích na baltském pobřeží jantar namáčejí do lihu a natírají pak bolavá místa na těle. S jantarem dodnes pracují takzvaní jantarníci v malých dílnách na pobřeží. Mají stejné metody jako jejich předchůdci jantarotepci před staletími, na rozdíl od nich ale jejich stroje pohání elektřina.
