- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV + DSA
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Historický film Fr./It. (1983). Snímek Tančírna zprostředkovává divákovi intenzivní pocit míjejícího času a historie, ve kterém se prolíná "malý" osobní život pravidelných návštěvníků jedné typické pařížské, předměstské tančírny s během "velkých" dějin. Film je natočen úplně beze slov. Divákovi ale vše mistrně zprostředkovává pomocí syntézy hudby, tance, pantomimy, masek a kostýmů. V několika epizodách, odehrávajících se v rozpětí takřka padesáti let - 1936-83 , jsou v Tančírně připomenuty významné momenty z minulosti Francie a spolu s ní vlastně i celé Evropy. K popularitě snímku přispívají četné a charakteristické melodie oněch časů, včetně šansonů Edith Piaf a písniček Beatles. Originální koncepci tanečního vyprávění převzal známý italský režisér Ettore Scola z pantomimického divadelního představení, uváděného pařížským Le Théatre du Campagnol v roce 1981. Do filmových rolí byli obsazeni přímo herci úspěšné divadelní adaptace, neboť sehranost kolektivu byla v tomto případě zárukou celosvětového úspěchu filmu. Mimo jiné inspirovala i vznik představení brněnského Divadla v 7 a půl. (107 min)
Drama Fr. (2020). V ospalé dědině dojde k napadení komunity Svědků Jehovových extrémistickou skupinou. Uprostřed tohoto konfliktu se pomalu rozpadá známý svět Yany, manželky vůdce komunity. Její vnitřní nespokojenost roste spolu s tím, jak se snaží pochopit svoje tužby. (121 min)
Historický film Fr./It. (1983). Snímek Tančírna zprostředkovává divákovi intenzivní pocit míjejícího času a historie, ve kterém se prolíná "malý" osobní život pravidelných návštěvníků jedné typické pařížské, předměstské tančírny s během "velkých" dějin. Film je natočen úplně beze slov. Divákovi ale vše mistrně zprostředkovává pomocí syntézy hudby, tance, pantomimy, masek a kostýmů. V několika epizodách, odehrávajících se v rozpětí takřka padesáti let - 1936-83 , jsou v Tančírně připomenuty významné momenty z minulosti Francie a spolu s ní vlastně i celé Evropy. K popularitě snímku přispívají četné a charakteristické melodie oněch časů, včetně šansonů Edith Piaf a písniček Beatles. Originální koncepci tanečního vyprávění převzal známý italský režisér Ettore Scola z pantomimického divadelního představení, uváděného pařížským Le Théatre du Campagnol v roce 1981. Do filmových rolí byli obsazeni přímo herci úspěšné divadelní adaptace, neboť sehranost kolektivu byla v tomto případě zárukou celosvětového úspěchu filmu. Mimo jiné inspirovala i vznik představení brněnského Divadla v 7 a půl. (107 min)
Drama Dán. (2020). V mrazivě chladné Evropě se lidé pomalu vzpamatovávají po šokujícím teroristickém útoku na Charlie Hebdo. V Kodani však svou agendu postupně začíná realizovat nově propuštěný zločinec Omar. Mezitím tři muži – filmař Finn, židovský hlídač Dan a vysloužilý důstojník bojových sil Rico – žijí své každodenní životy, aniž by si byli vědomi společného osudu. Všichni jsou ovlivněni rychle se měnící realitou kolem nich a zároveň se snaží pochopit každý svůj vlastní soukromý svět. Až příliš pozdě si uvědomí, že život se může změnit vmžiku, rychle a nemilosrdně, a jen na jednom z nich zůstává, aby vyprávěl příběh o tragickém útoku, který navždy poznamenal celou zemi. (103 min)
Komedie Belg./Fin./Nor. (2018). Pětadvacetiletý Turo trčí v zapadlé vesnici na severu Finska. Jediný světlý bod v jeho životě představuje amatérská metalová kapela Impaled Rektum, v níž zastává post zpěváka. On a jeho kamarádi už 12 let zkouší a zatím neodehráli ani jeden koncert. Pak je ale překvapí nečekaná návštěva z Norska – pořadatel Northern Damnation, jednoho z nejbrutálnějších metalových festivalů. Chlapci si uvědomují, že musí příležitosti využít buď teď, nebo nikdy. koncert končí fiaskem a rozpadem, přesto se Impaled Rektum dávají znovu dohromady, ukradnou dodávku, mrtvolu a rakev z místního hřbitova, nového bubeníka z léčebny pro duševně choré a utečou do Norska. Zatímco prchají před finskou policií, musí se postavit tváří v tvář norské armádě a jejich nechvalně proslulé jednotce „Delta“, aby se dostali na svůj první opravdový koncert. (88 min)
Drama Švéd. (2018). Pro sedmnáctiletého Kimmieho přichází dospělost až příliš rychle. Jeho otec nastupuje do vězení, aby si odpykal trest, a od syna se očekává, že naváže na jeho kriminální činnost. Kimmie ale není na něco podobného připravený. Drama zasazené do neutěšeného průmyslového města kdesi ve Švédsku je zneklidňujícím obrazem společenských proměn země i rozpadu tradičních patriarchálních struktur. (86 min)
Drama Fr. (2022). Na ostrově ve Francouzské Polynésii žije velvyslanec, muž s bouřlivou náturou a zkušený diplomat, mezi nejvyššími patry politiky a nejnižší sociální vrstvou svých spoluobčanů. Objevují se zvěsti: byla spatřena ponorka, jejíž strašidelná přítomnost by mohla předznamenávat návrat francouzských jaderných testů. "Spisovatelka se vrací do své země na ostrově ve Francouzské Polynésii poté, co ve Francii triumfovala s románem. Je však dezorientovaná a prožívá tvůrčí krizi. Tváří v tvář neschopnosti psát nová díla se rozhodne přijmout práci simultánní překladatelky pro velvyslance. Začíná mezi nimi zvláštní milostná přitažlivost plná kontrastů. Postupně si uvědomuje cynismus mezinárodní politiky s latentní hrozbou nových jaderných testů ze strany francouzské vlády. Její milostný vztah s velvyslancem bude tímto konfliktem ovlivněn a zájmy a romantika se budou zmateně a poutavě mísit až do smutného konce. Albert Serra, režisér avantgardního snímku Liberté (Zvláštní cena poroty v Cannes Un Certain Regard, 2019), se od své vize umírajícího krále Slunce ve filmu Smrt Ludvíka XIV. (Zvláštní uvedení v Cannes, 2016) až po novou exotickou zápletku zasazenou do prostředí jaderné hrozby vzpírá všem konvencím konformity. Ve filmu Pacifiction, uvedeném v canneské soutěži, v lahodném tropickém příběhu prohřátém tahitským sluncem si Benoît Magimel oblékl kostým velvyslance po boku Sergiho Lópeze v roli zapšklého majitele nočního klubu.". (159 min)
Drama It. (2022). Tři roky po ztrátě svého bratra Vittoria, se kterým sdílel celou svou kariéru, se Paolo Taviani vrací k dílům Luigiho Pirandella, jehož díla bratrská dvojice již dříve adaptovala, a to v letech 1984 (Kaos) a 1998 (Ty se směješ). V souladu s vizí sicilského dramatika není film vůbec tím, čím se zdá být. Název sice může pocházet z novely z roku 1910, ale po žárlivosti protkané zápletce této knihy není ani stopa. Místo toho se pozornost soustředí na samotného Pirandella, respektive jeho popel, který je převezen z přeplněného pohřebiště ve fašistickém Římě na místo jeho současného trvalého odpočinku na Sicílii. S filmem se vydáváme na cestu, která nás provede poválečnou Itálií a jejími zfilmovanými vzpomínkami díky záběrům z filmových týdeníků, amatérských filmů a fragmentům neorealismu. Poté, co ve filmu Leonora addio pohřbíme mistra, snímek přeřadí rychlost z road movie na filmovou adaptaci, kdy si vybere jiný Pirandellův příběh – konkrétně ten poslední, napsaný krátce před jeho smrtí v roce 1936. Od rozloučení s titulem až po jeho návrat k posledním slovům spisovatele. Je těžké nebrat toto dílo – tak svobodné, a přesto tolik součástí světa Tavianiho – jako dojemné bratrské rozloučení. Dílo, které stejně jako v roce 2012 vítěz Zlatého medvěda Caesar musí zemřít, opět využívá kinematografii k tomu, aby napomohl literatuře a historii promluvit. (88 min)
Drama N/Švýc. (2022). Ačkoli Marco pochází z nížin, je to statný chlapík. Nyní pracuje jako pomocník u horského farmáře Aloise v odlehlé švýcarské alpské vesnici a dokonce i u stolu štamgastů v místním hostinci se lidé pomalu učí oceňovat tohoto člověka, který si objednává pouze ledový čaj. Anna je místní vesnická dívka, která má z předchozího vztahu dceru Julii. Někteří pochybují, zda tento nový vztah bude fungovat – nikoli však Marco nebo Anna. Vezmou se. Jejich láska je něžná a krásná. Sice ji nedokážou plně pochopit, ale vyjadřují ji prostými slovy. Důvěra mezi nimi roste a jejich něha přetrvává. Štěstí, které cítí při každém doteku, překonává jen teplo, které je cítit při pohlazení krávy. Ale brzy se stává, že Marco stále častěji ztrácí kontrolu nad svými impulsy... Lidstvo a příroda se ve filmu Michaela Kocha jedinečným způsobem prolínají. Jeho dílo, poháněné kongeniální normálností neprofesionálního hereckého obsazení, sleduje rytmus ročních období s klidnou přesvědčivostí, která je navzdory okolnostem prosta hysterie – i když tělo i duše jsou plné napětí. (132 min)
Historický film Fr./It. (1983). Snímek Tančírna zprostředkovává divákovi intenzivní pocit míjejícího času a historie, ve kterém se prolíná "malý" osobní život pravidelných návštěvníků jedné typické pařížské, předměstské tančírny s během "velkých" dějin. Film je natočen úplně beze slov. Divákovi ale vše mistrně zprostředkovává pomocí syntézy hudby, tance, pantomimy, masek a kostýmů. V několika epizodách, odehrávajících se v rozpětí takřka padesáti let - 1936-83 , jsou v Tančírně připomenuty významné momenty z minulosti Francie a spolu s ní vlastně i celé Evropy. K popularitě snímku přispívají četné a charakteristické melodie oněch časů, včetně šansonů Edith Piaf a písniček Beatles. Originální koncepci tanečního vyprávění převzal známý italský režisér Ettore Scola z pantomimického divadelního představení, uváděného pařížským Le Théatre du Campagnol v roce 1981. Do filmových rolí byli obsazeni přímo herci úspěšné divadelní adaptace, neboť sehranost kolektivu byla v tomto případě zárukou celosvětového úspěchu filmu. Mimo jiné inspirovala i vznik představení brněnského Divadla v 7 a půl. (107 min)
Drama Rus. (1925). V ruské tovární oblasti panuje za carské vlády mezi dělníky neklid a plánují se stávky vedení povolá špiony a externí agenty. První celovečerní film ruského autora Sergeje Ejzenštejna, odehrávající se těsně před bolševickou revolucí v roce 1905, zobrazuje stávku dělníků proti utlačovatelským šéfům továren. Když je dělník obviněn z krádeže strojního zařízení, spáchá sebevraždu a jeho spolupracovníci se vzbouří proti carskému režimu, který továrnu ovládá. Jak se stávka protahuje a vládní úředníci se ji čím dál zoufaleji snaží ukončit, jejich metody jednání se vzbouřenými dělníky jsou stále drsnější. Ve filmu Stávka dal Ejzenštejn naplno průchod své nespoutané fantazii a uplatnil zcela nové principy a technologie kinematografie. Je to také film, který zahájil slavný tandem režiséra Ejzenštejna a kameramana Eduarda Tisse. Společně pak natočili další skvělé filmy jako Křižník Potěmkin, Deset dní, které otřásly světem – Říjen a Alexandr Něvský. (95 min)
Historický film Fr./It. (1983). Snímek Tančírna zprostředkovává divákovi intenzivní pocit míjejícího času a historie, ve kterém se prolíná "malý" osobní život pravidelných návštěvníků jedné typické pařížské, předměstské tančírny s během "velkých" dějin. Film je natočen úplně beze slov. Divákovi ale vše mistrně zprostředkovává pomocí syntézy hudby, tance, pantomimy, masek a kostýmů. V několika epizodách, odehrávajících se v rozpětí takřka padesáti let - 1936-83 , jsou v Tančírně připomenuty významné momenty z minulosti Francie a spolu s ní vlastně i celé Evropy. K popularitě snímku přispívají četné a charakteristické melodie oněch časů, včetně šansonů Edith Piaf a písniček Beatles. Originální koncepci tanečního vyprávění převzal známý italský režisér Ettore Scola z pantomimického divadelního představení, uváděného pařížským Le Théatre du Campagnol v roce 1981. Do filmových rolí byli obsazeni přímo herci úspěšné divadelní adaptace, neboť sehranost kolektivu byla v tomto případě zárukou celosvětového úspěchu filmu. Mimo jiné inspirovala i vznik představení brněnského Divadla v 7 a půl. (107 min)
Drama Rus. (1925). V ruské tovární oblasti panuje za carské vlády mezi dělníky neklid a plánují se stávky vedení povolá špiony a externí agenty. První celovečerní film ruského autora Sergeje Ejzenštejna, odehrávající se těsně před bolševickou revolucí v roce 1905, zobrazuje stávku dělníků proti utlačovatelským šéfům továren. Když je dělník obviněn z krádeže strojního zařízení, spáchá sebevraždu a jeho spolupracovníci se vzbouří proti carskému režimu, který továrnu ovládá. Jak se stávka protahuje a vládní úředníci se ji čím dál zoufaleji snaží ukončit, jejich metody jednání se vzbouřenými dělníky jsou stále drsnější. Ve filmu Stávka dal Ejzenštejn naplno průchod své nespoutané fantazii a uplatnil zcela nové principy a technologie kinematografie. Je to také film, který zahájil slavný tandem režiséra Ejzenštejna a kameramana Eduarda Tisse. Společně pak natočili další skvělé filmy jako Křižník Potěmkin, Deset dní, které otřásly světem – Říjen a Alexandr Něvský. (95 min)