Utoya, 22. července

Thriller Nor. (2018). 22. července 2011 v 15:30 dochází v centru Osla k explozi bomby. Zhruba dvě hodiny poté na malém ostrově Utoya diskutují o teroristickém útoku skupinky mladých lidí, kteří se tu sešli na letním táboře Svazu dělnické mládeže. Když zazní první výstřely, nikdo netuší, že se skupina šesti set dětí a dospívajících stává dalším cílem teroristy. Film Erika Poppeho je působivým zachycením masakru z pohledu obětí. Tvůrci zvolili jednozáběrovou metodu. Z extrémní blízkosti sledují zoufalý úprk dívky Kaji, do jejíhož osudu scenáristky promítají střípky hned několika skutečných příběhů těch, kteří prožili 72 minut teroru na ostrově Utoya. Poppeho film záměrně upozaďuje kontext a postavu teroristy, jehož cílem bylo dehumanizovat své oběti. Tvůrci naopak odlidšťují jeho a soustředí se na prožitky bezmoci, strachu, ale i překvapivé sounáležitosti a houževnatosti idealistické generace, kterou ani brutální útok nedokázal zlomit. (94 min)