iDNES.cz / TV program


nahrávám

Planeta opic

  • 10. 6. 2024, 20:00

Film USA (1968)
skryté titulky, duální vysílání, High Definition

Režie:
Hrají: C. Heston, R. McDowall, K. Hunterová, M. Evans, L. Harrisonová, R. Gunner


82,1 %

Dobrodružný sci-fi film USA (1968). Mohou někde existovat vyspělejší bytosti, než jsme my? Slavný vědecko-fantastický snímek o kosmické výpravě do roku 3978 podle novely Pierra Boullea. (108 min)

George Taylor je velitel americké vesmírné expedice, která se vypravila ze Země 20. století do vzdáleného vesmíru daleké budoucnosti. Tříčlennou posádku z hluboké hibernace probudí ztroskotání na nehostinné planetě roku 3978, kde vládnou inteligentní opice a lidé jsou zaostalá stvoření bez schopnosti řeči, na něž opice pravidelně pořádají nájezdy jako na lovnou zvěř. Po jednom z těchto útoků je trojice kosmonautů rozdělena a Taylor se s poraněnými hlasivkami dostává do opičího zajetí. I přesto, že mu jeho zranění neumožnuje mluvit, svou inteligencí ihned zaujme vědkyni zkoumající psychologii lidí, doktorku Ziru. Stejně tak si jej však všimne i bigotní doktor Zaius, vrchní ochránce víry, jenž v inteligentním člověku spatřuje hrozbu pro opičí rasu... Slavný film z roku 1968 se ve své době stal kasovním trhákem, milníkem žánru vesmírné opery a zapříčinil vznik i dalších čtyřech pokračování a televizního i animovaného seriálu. Rovněž se jednalo o trefnou politicko-sociální satiru, která reflektovala živá témata hýbající americkou společností 60. let – strach z jaderné hrozby i hnutí za lidská práva. Původní novelu napsal Pierre Boulle inspirovaný fantastickými příběhy Jonathana Swifta a Julese Vernea roku 1963. Námět o planetě, na níž vládnou opice a lidé jsou drženi v klecích, zaujal amerického producenta Arthura P. Jacobse natolik, že se rozhodl skoupil práva na zfilmování knihy ještě před jejím samotným vydáním. Film původně zamýšlel produkovat se studiem Warner Bros., k realizaci ale nakonec došlo se studiem 20th Century Fox a natáčelo se v rozmezí května a srpna roku 1967. Režie se chopil Franklin J. Schaffner a scénář nejprve zpracoval Rod Serling a výslednou podobu mu poté dodal Michael Wilson. Do hlavní role George Taylora byla obsazena hvězda první velikosti Charlton Heston, který stanul vedle shakespearovského herce Maurice Evanse v roli doktora Zaia a Roddyho McDowalla a Kim Hunterové v rolích vědců Cornelia a Ziry. Při přepisu se tvůrci rozhodli text přizpůsobit americkému publiku a udělat několik klíčových změn – kvůli rozpočtu např. změnili technologicky vyspělou civilizaci opic do podoby poloprimitivní kultury horlivě následující dogma svatých knih. Zásadní rozdíl oproti předloze je ale spojen se známým koncem díla – knižní protagonista utíká z planety zpátky na Zem, aby nakonec zjistil, že i zde začaly vládnout opice, zatímco ve filmu Taylor odhaluje zdrcující pravdu ohledně Planety opic. Tento šokující a ikonický konec dodnes patří k největším zvratům filmového plátna. Výtvarně se na něm také podílel i malíř, scénograf a autor zvláštních efektů česko-francouzského původu Emil Kosa. Snímek stál 5,8 milionů dolarů a rovnou 1,5 milionů se investovalo do tehdy revolučních a přesvědčivých masek, co se významně podílely na úspěchu snímku a které měl na svědomí John Chambers. Právě jemu byl také za jeho práci udělen čestný Oscar, samostatnou kategorii masek totiž začala americká akademie oceňovat poprvé až v roce 1981. Vedle toho byl snímek nominován za kostýmy a za inovativní hudbu Jerryho Goldsmitha. Filmová série po úspěchu původního filmu, který vydělal 33 milionů dolarů, na sebe nenechala dlouho čekat a stala se zlatým dolem studia. Následná pokračování: Do nitra Planety opic (1970), Útěk z Planety opic (1971), Dobytí Planety opic (1972) a Bitva o Planetu opic (1973) ovšem doprovázel odchod většiny štábu, nižší rozpočet, kompletní odpoutání se od předlohy i následné špatné kritické přijetí. Divácky šlo však o velmi vítanou sérii, která se stala fanouškovským kultem. Z jejího odkazu po několika desítkách let těžil také remake Tima Burtona Planeta opic (2001) i prequelová série Zrození Planety opic (2011), Úsvit Planety opic (2014), Válka o Planetu opic (2017) a Království Planety opic (2024). Film uvádíme s původním kino dabingem studia Barrandov Dabing v režii Ireny Skružné.

Přidat do mého TV programu

Hlavní zprávy

S věrnými. Tereza Fojtová a Matěj Prokop (ve výřezu) přišli na ministerstvo...
Další Mikulášovy patálie. Bekovy asistenty platí Senát i resort školství

Nejen ministr školství Mikuláš Bek (STAN) umí využít maxima možného. Po nejdražším pronájmu pražského bytu nebo jízdě s majáčkem domů do Hajan se nyní ukazuje,...  celý článek

Donald Trump a Joe Biden během první prezidentské debaty (28. června 2028)
Bez podání ruky. Biden a Trump se v debatě hádali o migrantech i Ukrajině

V pátek od tří hodin ráno Joe Biden a Donald Trump měří síly v první televizní debatě. Hodinu a půl dlouhému klání na místě nepřihlíží žádní diváci, kandidáti...  celý článek

Výstavba dálnice D6 Krupá - Hořesedly
OBRAZEM: Měsíční krajina i tuhnoucí asfalt. Jak roste dálnice D6

Po obchvatu Krupé na Rakovnicku pojedou řidiči už letos. Jen o pár kilometrů západně u Hořesedel zatím silničáři zápasí s nepoddajným rakovnickým jílem při...  celý článek

TV program na celý týden: ČT1, ČT2, Nova, Prima, Nova Cinema, Nova 2, Nova Action, Nova Gold, Prima Cool, Prima Love, Prima ZOOM, Barrandov

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1998–2024 MAFRA, a. s. a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s. zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s. se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328.