Větší foto

• 31. 7. 2024, 0:45

Hudba (2022)
High Definition

Režie:

Hudební drama z ruských dějin Modesta Petroviče Musorgského z Teatro alla Scala. Účinkují: I. Abdrazakov, N. Ernst, A. Anger, D. Golovin a S. Trofimov. Sbor a orchestr prestižní milánské operní scény řídí Riccardo Chailly.(148 min)

Po smrti cara Ivana Hrozného (1530–1584) nastoupil na trůn jeho slabomyslný syn Fjodor, místo něj však zemi fakticky spravoval Boris Godunov, bojar a jeho švagr v jedné osobě (Ildar Abdrazakov). Krom Fjodora žil již jen jeden Ivanův syn, carevič Dimitrij, který za podezřelých okolností zemřel v Ugliči. Brzy se objevily spekulace, že za jeho smrtí stojí ctižádost Godunova, který si měl takto uvolnit cestu k trůnu. Roku 1598 umírá bezdětný Fjodor a tím vymírá i rod Rurikovců. Při výběru nového cara padla volba na zkušeného politika Godunova, v tomto okamžiku začíná i děj Musorgského opery. Godunov měl ale mocné nepřátele, jeho vládu poznamenal velký hladomor a mezi lidem se začalo šuškat, že neúroda je boží trest za to, že na trůnu nesedí právoplatný car. V té době se v polsko-litevském soustátí objevil samozvanec dnes známý jako Lžidimitrij I., ve skutečnosti pravděpodobně zběhlý ruský mnich Griška Otrepjev (Dmitry Golovin). Uprchlík o sobě tvrdil, že je carevičem Dimitrijem, synem Ivana Hrozného, který zázračně v Ugliči unikl smrti. Uvidíte první verzi díla, kterou Modest Petrovič Musorgskij vytvořil již v roce 1869, kde ještě není výraznější ženská postava. Obsahuje pouze tyto scény: Nádvoří Novoděvičího kláštera, Korunovace, Cela v Čudovském klášteře, Hostinec na litevských hranicích, Carské komnaty v Kremlu, Náměstí před chrámem Vasila Blaženého a Fazetový palác. Při tvorbě libreta k Borisi Godunovovi skladatel vycházel především ze stejnojmenného dramatu Alexandra Sergejeviče Puškina.