Větší foto

• 27. 8. 2024, 6:00

Dokument
skryté titulky, High Definition

Režie:

Rok 1848. Cestopis. V polovině 19. století probíhá tzv. Jaro národů a také události v československém pohraničí významným způsobem ovlivnily tehdejší chod dějin. Ve společné dokumentární cestopisné sérii se Česká televize a RTVS věnují dávným příběhům, které se odehrály na obou stranách česko-slovenské hranice.

V roce 1848 se Evropou šíří revoluční myšlenky s cílem zrušit poddanství a nastolit občanská práva. Příchodem této vlny do habsburské monarchie se posilují i tendence národnostního sebeurčení. V touze po zrovnoprávnění své požadavky předestřou mnohé její národnosti. Situace v horním Uhersku je dramatická. Poté, co selhala diplomacie, národní buditelé Ludovít Štúr, Milan M. Hodža a Josef M. Hurban zaveleli do povstání se zbraní v ruce. Dobrovolníci byli naverbováni ve Vídni. Na Moravu je převáželi vlakem a aby se vyhnuli překážkám, vydávali je za dělníky. Zde překročili hranice a vstoupili do Uherska. Začala tím první výprava Slovenského povstání. Povstalci obsadili Myjavu, kde orgán Slovenské národní rady vyhlásil samostatnost od uherské vlády. V přibližně stejnou dobu se z Vídně do Kroměříže přesouvá Ústavodárný říšský sněm, aby zde zapracoval požadavky poslanců z rakouské části monarchie do nové ústavy. S myšlenkou spjatosti slovanských národů v rámci monarchie na něm vystoupil i František Palacký. Tento významný český historik a politik se narodil a vyrůstal právě tady v pohraničí mezi dnešním Českem a Slovenskem. Při přestavbě monarchie se snažil o zrovnoprávnění slovanských etnik do federálního státního zřízení. Ve filmu se propojují příběhy z obou stran hranice, navzájem se doplňují a rozvětvují. Podíváme se na putování revolucionářů z Vídně přes Moravu na Slovensko – zastavíme se v Kroměříži, v Brezové pod Bradlom či v Myjavě, v domě paní Kolényové, kde Ludovít Štúr vyhlásil nezávislost slovenského národa. Spolu s historiky zodpovíme otázku, co rok 1848 přinesl oběma národům...

Odvysílané díly