Větší foto

• 28. 11. 2024, 2:10

Dokument ČR
skryté titulky, High Definition

Režie:

25 % recenze
4,4 %

Coppélia. Dokument ČR. Časosběrný dokument o vzniku nové inscenace romantického baletu pro diváky všech generací na scéně pražské Státní opery. Balet ND uvádí v české premiéře choreografii Ronalda Hynda z roku 1985, z níž vyzařuje klasická krása doprovázená jímavými melodiemi Léa Delibese a okouzlující scénou Roberty Guidi di Bagno.

Za více než sto padesát let své existence procestoval tento ojedinělý opus snad celý svět. Nabízí nebývalou kombinaci francouzského šarmu, ruské taneční zkušenosti, italské brilantnosti a britského pragmatismu. Ve Státní opeře v Praze, v podání Baletu Národního divadla, je teď k vidění v choreografické verzi Ronalda Hynda, která byla poprvé uvedena v roce 1985 v London Festival Ballet (nyní Anglický národní balet). Coppélia vypráví o nástrahách milostných vztahů, a i když patří mezi tři nejvýznamnější tituly francouzského baletu 19. století (Giselle, La Sylphide, Coppélia), které se na jevišti dochovaly v „živé baletní tradici“, neumírají zde hrdinové pro nedostižnou lásku. Naopak – příběh je uzavřen happy endem, svatbou. Neobvyklým podnětem je postava Coppélie, domnělé dcery vynálezce mechanických strojů a hraček doktora Coppélia. Krásná dívka sedí každý den s knihou na balkoně vysokého domu a vzbuzuje pozornost nejen místních mládenců včetně Franze, ale i jeho snoubenky, žárlivé a podnikavé Swanildy. Nikdo netuší, že Coppélia je loutka, která čeká, až ji její tvůrce oživí. A zápletka? O svou duši má kvůli Coppélii přijít Franz! Jeho životní lekce končí šťastně – loutka zůstane loutkou, Franz díky Swanildě pozná svůj bláhový omyl a je zachráněn. Balet již v roce 1870 reflektoval pokrokovost a zdá se, že svým námětem umělého člověka předběhl dobu. Lidé konce 19. století byli okouzlení mechanickými hračkami a „oživlými“ stroji, pořádali světové výstavy, kde předváděli technické výdobytky. Coppélia byl tedy opravdu nový balet nové doby: byl usazen v realitě a reagoval na aktuální vědecký pokrok. Navíc zrcadlil národnostní myšlenku, revoluční ideje po roce 1848. Odehrával se v pohraniční rakouské korunní zemi, v Haliči. Skladatel Léo Delibes se inspiroval folklorní bohatostí regionu, v Coppélii poprvé uvedl na baletní scénu nejen polskou mazurku a maďarský čardáš, ale i českou polku. To všechno nám ve své půvabné verzi zanechal i Ronald Hynd. Svou Coppélii komponoval v úctě k tradici, pohybovému obsahu a tvůrcům, kteří jsou v rodokmenu inscenace zapsáni – Arthur Saint-Léon, Marius Petipa a Enrico Cecchetti. V našem dokumentu sledujeme celý tvůrčí proces od počátku zkoušek v únoru 2024 do květnové premiéry.

Další díly