Dalších 5 fotografií v galerii

• 14. 4. 2025, 20:15

High Definition

Nové nastudování slavného tanečního titulu v provedení baletu Teatro alla Scala v Miláně. Hudba L. Delibes. Choreografie A. Ratmansky. Tančí N. Manni, T. Andrijashenko, Ch. Fagetti a další. Orchestr divadla řídí P. Connelly. Televizní režie S. Grimaldi (107 min)

Dvě slavné baletní férie 2. poloviny 19. století, Louskáček a Coppélia, jsou dnes vnímány jako pohádkové, na něž chodí s radostí rodiče s dětmi. A přitom libreta k nim vznikla podle příběhů tvůrce hororového žánru E. T. A. Hoffmanna. V případě Coppélie, která nese podtitul Dívka s emailovýma očima, podle novely Pískař nebo Pískoun – podle překladu. Libreto napsali Charles Nuitter a choreograf Arthur Saint-Léon. Pařížskou premiéru měla Coppélia v roce 1870, téměř v předvečer prusko-francouzské války. V Čechách ji poprvé nastudoval v Národním divadle Augustin Berger v roce 1893. Příběh se odehrává na malém městě někde v Haliči. V honosném domě na náměstí bydlí záhadný muž Coppélius, za jehož okny se občas objevuje podivné světlo a na balkóně sedává krásná, podivně strnulá dívka. Místním chlapcům se ovšem líbí. Stejně tak Franzovi, který se jí dvoří. Jeho milá Swanilda ho u toho ovšem přistihne a rozhodne se, že ze svatby, která se má zítra konat, nebude nic. Místní mladíci doráží na Coppélia, aby jim vysvětlil záhadné světelné jevy ve svém domě. V nastalém přetahování ztratí Coppélius klíč od domu. Ten najde Swanilda se svými přítelkyněmi a vniknou dovnitř. Za dívkou, kterou obdivuje, vleze večer po žebříku do Coppéliova domu ovšem i Franz. Uvnitř domu najdou dívky soubor kuriózních mechanických loutek, které vynálezce Coppélius vyrobil. Když se ovšem vrátí domů, dívky prchnou, jen Swanilda se schová. Coppélius objeví Franze a nabídne mu víno, do něhož dá uspávací prášek. Chce jeho duši přenést do mechanické loutky své Coppélie. Toho využije Swanilda, převlékne se do Coppéliiných šatů a při tanci odvádí vynálezcovu pozornost od Franze, až se jí ho podaří probudit a utéct s ním z Coppéliova domu. Milostná roztržka je zažehnána a druhý den se slaví svatba, jejíž součástí je i slavnost zvonu. Všichni se radují, jen Coppélius si stěžuje, že mu byly porouchány jeho mechanické loutky. A tak dostává od starosty finanční náhradu, aby veselý den nebyl ničím narušen.