iDNES.cz / TV program


Letecké katastrofy: Smrtící iluze

  • 11. 2. 2019, 16:35

Dokument Kan.
skryté titulky, High Definition

Dokument Kan. 2. července 1994. Let USAir 1016 z Columbie v Jižní Karolině se blížil k Charlotte v Severní Karolíně. Posádka před sebou spatřila dešťovou oblačnost, kterou vzápětí potvrdil i radar

2. července 1994. Let USAir 1016 z Columbie v Jižní Karolině se blížil k Charlotte v Severní Karolíně. Posádka před sebou spatřila dešťovou oblačnost, kterou vzápětí potvrdil i radar. Kanadský cyklus dokumentárních rekonstrukcí Řídící provozu slíbil, že je navede mimo ni. Přesto letadlo náhle pohltil hustý liják znemožňující výhled z kokpitu. Krátce před dosednutím se posádka rozhodla přistání přerušit a provést průlet. V tu chvíli začalo letadlo prudce ztrácet výšku. Zvýšení tahu nepomohlo. Letoun narazil do země a rozlomil se. Oba piloti a kabinový personál přežili, zahynulo však 37 z 52 cestujících. Vyšetřovatelé zkoumající trosky si všimli potenciálního problému s obraceči tahu, ale jako možnou příčinu nehody je brzy vyloučili. Piloti tvrdili, že na vině bylo nepříznivé počasí a fakt, že je řídící provozu včas nevaroval před bouřkou na jejich trati. Dispečer vypověděl, že se spolehl na zprávu vydanou Národní meteorologickou službou, podle níž byly podmínky v limitu pro bezpečné přistání. Jiné letadlo, které dosedlo o čtyři minuty dřív, žádné problémy s počasím nezaznamenalo. Bylo zjevné, že se povětrnostní situace rychle změnila, a vyšetřovatelé potřebovali vědět, proč před tím předpověď nevarovala. Prostudováním zpráv vydaných pro letiště v Charlotte zjistili, že Národní meteorologická služba podmínky vyhodnotila správně, ale odeslání aktualizovaných informací trvalo dvě minuty. Řídící provozu tak v kritickou chvíli neměl nejčerstvější přehled a prudký liják zaskočil posádku nepřipravenou. Radarové snímky navíc odhalily, že zatímco se piloti snažili vyhnout jedné bouřce, v jejich těsné blízkosti nabírala na síle další, ještě intenzivnější. Vyšetřovatelé prošli data o hustotě srážek a stanovili, že déšť nebyl natolik silný, aby způsobil pád letu 1016. Údaje z palubního zapisovače však naznačovaly, že rychlost letadla těsně před nárazem kolísala. Mohl nehodu zavinit silný vítr? Snímače na letišti v Charlotte zaznamenaly nepříliš rychlé proudění, které však prudce měnilo směr. Dvě minuty před nehodou signalizovaly čtyři ze šesti čidel jev známý jako střih větru. Jde o náhlou změnu směru a rychlosti, která může nebezpečně ovlivnit rychlost letadla. Detailním rozborem dat dospěli experti v NASA k závěru, že let 1016 nezasáhl „pouhý“ střih větru, ale tzv. microburst, lokální propad studeného vzduchu. Jednalo se přitom o nejsilnější projev, jaký kdy zaznamenali. Vyšetřovatelé nyní měli jasno v tom, co narušilo let 1016, ale nechápali jinou věc. Proč posádka nepříznivým počasím neproletěla. Piloti USAir se při výcviku učí, že mají v případě microburstu zvýšit tah na maximum a přitáhnout, aby letadlo stoupalo. Tento postup by měl fungovat i v případě extrémně silného kolmého proudění. Vyšetřovatelé doufali, že jim odpověď poskytne druhá černá skříňka – záznamník hovorů v kokpitu. Nahrávka potvrdila, že posádka viděla bouřku formující se nad letištěm. Počítala s možností střihu větru a měla připravený postup. Když letoun zasáhl microburst, piloti zareagovali zprvu správně. O chvíli později však zaznělo něco naprosto nečekaného. Kapitán nařídil druhému pilotovi, aby sklopil příď. Vyšetřovatelé znovu vyslechli oba piloty, ale ti jim nedokázali odpovědět. O kapitánově reakci se bylo možno pouze dohadovat. Nakonec dospěli k závěru, že u něj patrně došlo ke ztrátě prostorové orientace. Při extrémních změnách rychlosti, směru a výšky za letu vznikají síly, kterou mohou mást lidské smysly. Kapitán tak mohl mít pocit, že letoun stoupá v prudkém úhlu. Kdyby druhý pilot nesklopil příď, letadlo by do země nenarazilo. Posádce stačilo třicet sekund, aby kolmým prouděním bezpečně proletěla.

Přidat do mého TV programu

Hlavní zprávy

Případů spalniček je stále více.
Spalničky se šíří raketovým tempem. Staré očkování už nemusí fungovat

Po desítkách let jsou spalničky zpátky. V Evropě se epidemie šíří hlavně v Itálii, Francii či Řecku, na Ukrajině bylo loni dokonce více než 50 tisíc případů....  celý článek

Ilustrační snímek
Česko jako rekordman v počasí. Odchylky od průměru byly u nás největší

Loňský rok byl neobvykle teplý na celé planetě, Česká republika však ze všech meteorologických statistik viditelně vybočuje. Odchylka od průměrné teploty u...  celý článek

Škoda Fabia
Nové kouzlo malého kombíku. Fabia je normální auto české rodiny

Škoda Fabia letos oslaví dvacáté narozeniny a je stálicí v nabídce mladoboleslavské automobilky. Spolu s Renaultem Clio a Daciií Logan je nejdostupnějším novým...  celý článek

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2018 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.