iDNES.cz / TV program


Industrie (6/12)

  • 13. 10. 2021, 22:00

Dokument ČR
skryté titulky, High Definition

Režie: I. Bystřičan


0 %

Hospodářství v krizi. Dokumentární cyklus ČR. Opakování 14.10./ČT2 a 18.10./ČT2. Nový dokumentární cyklus o počátcích industrializace v českých zemích. Příběh průmyslu v hospodářské krizi třicátých let.

Dokumentární cyklus Industrie vypráví neznámý příběh průmyslových dějin českých zemí od prvních manufaktur 18. století až po robotizované továrny 21. století. Na osudech jednotlivých továren z různých průmyslových odvětví ukazuje jak sociální fenomény, politické ideologie a nové technologie ovlivňovaly vývoj českého průmyslu. Cyklus zachycuje počátky kapitalismu a jeho proměny, přitom opravuje mýty, které si kapitalismus sám o sobě vytvořil. Ukazuje komplexní příčiny komunistického ekonomického krachu a končí problémy, do kterých český průmysl po roce 1989 dostala transformace a globalizace. Punčochy Elite jsou dodnes symbolem průmyslu v severočeském Varnsdorfu. Na začátku třicátých let továrna ovšem nese jiný název – Kunert a synové. Totiž Kunert & Söhne, protože se jednalo o německou rodinu, která měla celosvětový export. Píše se rok 1929 a v USA se po pádu newyorské burzy rozpoutává hospodářská krize, která zakrátko uchvátí i celou Evropu. Krize sráží sudetský průmysl na kolena, ale zaděláno je na to už od vzniku republiky. Firmy ztrácejí svůj dosavadní německý trh. Orientují se spotřebitelsky, takže v časech německé raketové inflace nemají odbyt. Nemají na investice, zastarávají a nejsou schopné konkurovat. A takto vcházejí pohraniční podniky do ještě větší zkoušky – hospodářské krize. Brzy nastane v mnoha sudetských okresech až dvacetiprocentní nezaměstnanost a v průběhu krize zde bude podíl lidí bez práce až trojnásobný oproti zbytku republiky. Jedinou šancí na přežití bylo pro ohrožené německé podniky uplatnění inovací a progresivního přístupu. Ten mají Kunertovi odjakživa. Maria Kunertová si přivydělává pletenými punčochami. Jdou na odbyt, a tak si v roce 1907 otevře malou dílnu. Její manžel Julius v roce 1920 založí pletárnu v nedalekém Großschönau, aby se vyhnul clům za dovoz do Německa. Už o pár let později zakládá podnik na jemné punčochy ve Varnsdorfu. Začíná s osmnácti zaměstnanci. Po pěti letech už u Kunertů pracuje osm set lidí, kteří za den vyrobí patnáct tisíc párů punčoch. Během krize odbyt ohrožují vysoká cla. Sousední Německo je má 40procentní. Sudetské pohraničí, které obývá velká část z 3 milionů českých Němců, na spoustu státních v období krize opatření nedosáhne. Největší problém jsou podpory v nezaměstnanosti, které se vyplácejí přes odbory. V Sudetech ale převažují malí živnostníci a jejich pár zaměstnanců v odborech většinou není. Kunertových lidí se nezaměstnanost na rozdíl od mnoha jiných netýká. Podnik prosperuje i díky inovaci. Kunert se živě zajímá o trendy v průmyslu, má vlastní laboratoř a také konkurenční výhodu v podobě drahých kotonových strojů. Spolu s klesající kupní silou zavírá jedna továrna za druhou, a nejinak je tomu ve Varnsdorfu. Tady krize zavře 15 fabrik. Kunertovi se ale drží. Svůj odbyt nachází hlavně v Anglii a tamní síti obchodních domů Marks and Spencer. Otevírají pobočku v Oslu a prodává i v severských státech. Vyváží také za oceán. Doma navazuje výhodnou spolupráci s Baťou. Poté, co se Hitler stává v roce 1933 německým kancléřem, posilují i v Sudetech extrémní nacionalistické strany, ale i komunisté. 7. května 1935 přijíždí do Varnsdorfu Konrád Henlein, na náměstí přicházejí tisícovky lidí. Apeluje na volbu nacionalistické Sudetoněmecké strany, která prý jediná bojuje za jednotu všech Němců. Ve Varnsdorfu pak strana vítězí s výsledkem 63 %. Činí se i místní KSČ shlukující spojence proti fašismu. Stejně jako v mnoha městech sílí konflikty mezi Čechy a Němci i politické aktivity obyvatel. I podniky musí volit své strategie, jak si to na žádnou stranu nerozházet. 29. září 1938 je podepsána Mnichovská dohoda, na základě které Československo ztrácí své pohraničí ve prospěch Německa. V polovině března 1939 Německo okupuje zbytek země a o půl roku později začíná druhá světová válka. Během ní se varnsdorfští punčocháři Kunertovi už hlásí k nacistickému Německu a vyrábějí také součástky pro Luftwaffe. Po válce jsou jako kolaboranti vyhnáni do Německa a jejich továrna je znárodněna. Stát sice získává tovární haly a stroje, přichází ale o něco cenného – podnikatelské know how a pracovní um těchto lidí.

Přidat do mého TV programu

Přidat všechny díly seriálu

Další díly

Ukázat všechny další díly

Odvysílané díly

Ukázat všechny další díly

Hlavní zprávy

Nemocnice Indíry Gándhíové v Kábulu. Podle OSN 3,2 milionu afghánských dětí...
Hladoví Afghánci prodávají své děti, děvčátka jsou k mání za 500 dolarů

Afghánistán po triumfu Tálibánu míří k humanitárnímu kolapsu. Miliony lidí hladoví a experti očekávají, že v zimě přijde naprostá katastrofa. Zoufalé rodiny...  celý článek

Slovenský expremiér Robert Fico (19. října 2021)
Expremiér v pasti. Soud povolil policistům nahrát pytláky, ulovili Fica

Slovenská policie má v rukou nový zásadní důkaz proti bývalému premiérovi Robertu Ficovi. Nachytala ho, jak se snaží ovlivnit vyšetřování živých kauz....  celý článek

Moderátoři, porota a soutěžící StarDance XI (2021)
Kostková se vyjádřila k nákaze, další kolo StarDance ohrožuje covid

Poté, co se Tereza Kostková nakazila covidem, musí televize řešit, co bude s dalším kolem StarDance. Moderátorka byla v kontaktu s tanečníky aktuálního ročníku...  celý článek

TV program na celý týden: ČT1, ČT2, Nova, Prima, Nova Cinema, Nova 2, Nova Action, Nova Gold, Prima Cool, Prima Love, Prima ZOOM, Barrandov

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2018 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.