Větší foto

• 17. 4. 2024, 22:10

Dokument (1964)
skryté titulky

Dokument (1964). Zrození legendární inscenace Národního divadla v režii Otomara Krejči zachytil na počátku šedesátých let Radúz Činčera

Dokumentarista Radúz Činčera zachytil v roce 1963 vzácné okamžiky při vzniku jedné z našich nejslavnějších divadelních inscenací minulého století. Otomar Krejča se spojil s dramatikem Josefem Topolem a vytvořili pro Národní divadlo strhující přepis Shakespearovy tragédie o milencích z Verony. K ruce měli především skvělou sestavu herců všech generací – Jana Třísku, Marii Tomášovou, Luďka Munzara, Miroslava Macháčka či Olgu Scheinpflugovou. Činčerovi se podařilo v jeho reportáži ze zákulisí vytvořit vzácné svědectví o intimních chvílích režisérské a herecké spolupráce i o podmanivém tvůrčím zápalu jedinečného kolektivu. Záběry ze zkušebny, z jeviště i z letní Prahy doprovází osobní zamyšlení herců a zachycen je jak proces fyzického převtělování do postav, tak společné hovory, v nichž se formovala osobitá vize. Dokumentární snímek je jasným dokladem toho, proč i pro zkušenou Olgu Scheinpflugovou představoval jeden z vrcholných počinů generace českého divadla 60. let skutečnou školu hereckou i životní. Letošní uvedení unikátního pohledu do tvůrčího zákulisí věnujeme herečce Marii Tomášové, představitelce Julie, která v těchto dnech slaví významné životní jubileum. Absolventka herectví na DAMU se velmi brzy stala členkou souboru Národního divadla, kde od poloviny padesátých let získávala nádherné role především ze světového klasického repertoáru. Velké příležitosti získávala i před filmovou kamerou, např. ve snímku Strakonický dudák (1955), v komedii Morálka paní Dulské (1957) či v psychologickém dramatu Pavla Kohouta Taková láska (1959). V polovině 60. let následovala svého manžela Otomara Krejču do jím založeného Divadla Za branou, jež se ihned stalo díky progresivní dramaturgii jednou ze stěžejních divadelních scén. Zde získala skvělé příležitosti v Topolově hře Kočka na kolejích a v jedinečných ztvárněních ruské klasiky. V roce 1972 bylo kvůli postupující normalizaci Divadlo Za branou uzavřeno a Marii Tomášovou jako jednu z hlavních hvězd této scény potkal administrativní zákaz činnosti. Až do roku 1989 svůj herecký talent mohla uplatnit jen v recitačních pásmech Lyry Pragensis a jen jedinkrát se objevila před kamerou. Po roce 1989 se podařilo Divadlo Za branou na několik let obnovit a Marii Tomášovou čekal velký comeback v představení Višňový sad. V roce 2009 získala za své celoživotní mistrovství na jevišti Cenu Thálie.