Dalších 30 fotografií v galerii

• 8. 5. 2024, 21:40

Zábava
stereo vysílání, High Definition

72,5 %

Herečka Berenika Kohoutová, psychiatr Radkin Honzák a herec Tomas Sean Pšenička se představí v Show Jana Krause. Jan Kraus, jak ho znáte, v úspěšné show! Aktuální hosté, témata bez cenzury a ta nejlepší late night show (50 min)

Dnešní talkshow otevře Jan Kraus rozhovorem se svojí kolegyní ze Studia DVA, herečkou a zpěvačkou Berenikou Kohoutovou. Jeho první otázka bude mířit na Bereničin nový – lehce provokativní – hudební videoklip Hot or not?, ve kterém kritizuje zdánlivě dokonalý život prezentovaný na sociálních sítích a ve kterém se také vymezuje vůči představám mužů o ženách. „Toho není nikdy dost,“ domnívá se Berenika a vysvětluje, že vyznění její písničky není namířeno jen proti mužům. „Myslím, že je to i proti ženám a nárokům, které samy na sebe kladou.“ Dále se pokusí svému hostiteli vysvětlit, že jí jde o to, aby se i muž usmíval, a že se jí líbí, když se muž upravuje, stejně jako to dělá žena. „Teď se začínají muži líčit, a mně se to třeba líbí. Například, když nosí nalakované nehty a má prsteny. Přijde mi to stylové. Líbí se mi, že si muži mohou dělat, co chtějí.“ Jako maminka čtyřleté dcerky a v očekávání dalšího potomka se snaží hájit nelehkou pozici ženy, která je doma s dětmi a která se podle ní od dob socialismu moc nezměnila. „V rozdělení těch rolí se to moc nezměnilo,“ je přesvědčená Berenika. „začíná to už být trochu jinak, ale pořád jsou častěji ženy na mateřské. A pak o tom zpívají takovéto písničky.“ A protože je její písnička také kritickou reflexí sociálních sítí, na nichž je Berenika poměrně aktivní, dotknou se v rozhovoru i tohoto tématu. „Je důležité, aby se na Instagram dávaly věci, které nejsou jenom upravené, hezké a šťastné,“ vysvětluje. Ovšem to, zda čeká holčičku, nebo chlapečka prozradit nechce. „Stejně se to pak lidé dozvědí,“ dodává. „ale říkám si, co kdyby se to náhodou ještě nějak změnilo. A ono se to stejně v dnešní době ještě může změnit i za dvacet let. Tak je to vlastně úplně jedno, co to je.“ Jako druhého hosta budeme mít čest přivítat psychiatra Radkina Honzáka, který svého hostitele obdaruje platíčkem placeba. „To je lék na každou nemoc,“ vysvětluje a ironicky dodává: „A kdyby bylo moc silné, tak se dá půlit.“ Jako odborníka na slovo vzatého se pana doktora Jan Kraus zeptá na dnes večer již zmiňované stereotypy ve vztahu muž a žena. „Co já si myslím, nikoli co vím, protože já o tom nevím nic, tak muž a žena jsou dvě rozličná zvířata, a jako taková mají mít navzájem úctu ke svým odlišnostem,“ říká uznávaný lékař. „Jak říká autor krásné knihy Stručná historie téměř všeho, Ken Wilber, jsme přírodou k něčemu uzpůsobení. A zatímco muž je uzpůsobený k zabíjení a šu**ní, žena je uzpůsobená k pečování.“ Jaký je jeho názor na příslovečnou labilitu dnešní generace? „Ta generace už se narodila s tím, že má vše, co si zamane. Vy jste musel šetřit,“ obrací se na moderátora, „když se vám něco porouchalo, tak jste to opravovali, my taky, oběma rukama levýma. Když jste něco chtěl, tak jste si na to našetřil. Dneska oni si klidně vypůjčí, a mají všechno. A když to nedostanou, tak pláčou. Ta generace má od malička sníženou frustrační toleranci, což je vznešený výraz pro to, že si nedokáže odepřít to, po čem touží.“ Ovšem problém je podle něj už v rodičích, kteří se často věnují víc svému telefonu než dětem. „Tam má být oční kontakt, beze srandy,“ apeluje odborník a uvádí odstrašující příklad: „Aby se maminka s dítětem nemusela moc bavit, tak mu už ve dvou letech vrazí nějaký tablet, takže to dítě se nenaučí jednat s lidmi. Umí dobře s technologiemi, ale s lidmi je to těžší.“ Dozvíme se ale také to, že jeho neobvyklé křestní jméno bylo inspirováno Jeníkem Ratkinem, hlavní postavou z románu Fráni Šrámka Stříbrný vítr. Láska jeho rodičů k literatuře se pak přenesla i na něj, a tak nám zarecituje jednu ze svých básní. „Olomoucký syreček depresi dá ránu, vzkazuje ti dědeček, je pln tryptofanu,“ deklamuje a na závěr vysvětluje: „Tryptofan je aminokyselina, kterou organismus potřebuje, aby udělal tu slavnou molekulu serotoninu, před kterou se modlí celý farmaceutický průmysl.“ Dnešní příjemný večer uzavřeme s mladým zpěvákem a hercem Tomasem Seanem Pšeničkou, který se narodil v Irsku. „Je to ale trochu takový omyl,“ uvádí to devatenáctiletý Tomas na pravou míru. „Moje rodina tam žila čtyři roky, ale já tak deset dní. Táta dostal v Dublinu pracovní příležitost, takže se tam přestěhovali a žili tam. Já jsem se tam jenom narodil.“ Přestože je sympatický mladík nadaný jak hudebně, tak herecky, věnovat by se chtěl spíše herectví. „Je mi to asi bližší,“ uvažuje nahlas mladší bratr herce Davida Gránského. „Člověk není jen sám za sebe, je v nějakém týmu.“ Přesto má ale za sebou již několik výrazných hudebních počinů. „Mám doma svoje hudební studio, které jsem si tak nějak postavil s tátou, a tam zkouším produkovat hudbu pro moje kamarády a tak různě,“ dodává s tím, že jeho otec je ajťák a máma kdysi zpívala v punkové kapele. „Ona mě poprosila, ať to na ni neříkám, ale já to na ní miluju. Ona je punkáč, zpívala v punkové kapele, a poprosila mě, abych řekl, že je bohém.“ Jaké další plány Tomas má? A jaké je tajemství jeho perfektní angličtiny? To a mnohem více se dozvíme v dalším premiérovém dílu oblíbeného pořadu Show Jana Krause na Primě! Radkin Honzák – legenda české psychiatrie. „Dnešní svět je mnohonásobně složitější, než byl za mého dětství, přestože byla válka. Bylo víc jasné, co je dobro a co zlo, kdo je kdo, a nebyli jsme zavaleni takovou spoustou protichůdných informací, z nichž je obtížné si vybrat,“ říká doyen české psychiatrie s více než šedesátiletou praxí. Jak se z toho podle něj nezbláznit? „Dělejte si radost, snažte se mít čisto ve vlastní duši i před vlastním prahem, hýbejte se a choďte mezi lidi. Deset tisíc SMS nenahradí deset minut pohledu z očí do očí.“ Tomas Sean Pšenička – nastupující hvězda českého filmu. Ještě před rokem o mladším bratrovi herce a moderátora Davida Gránského téměř nikdo nevěděl, teď je ho ale všude plno – zahrál si v dramatu Sucho, dotočil další seriál a brzy ho uvidíme ve filmu Amerikánka. Jak se dostal k herectví? „Hrál jsem za Spartu a viděl se na centrkurtu US Open. Pak se ale ukázalo, že mám nízký tlak. Bylo mi třináct, když mě bratr poslal na letní filmovou školu a mě to tak nadchlo, že jsem si pak podal přihlášku na konzervatoř.“

Další díly

Odvysílané díly