Na cestě po severním Islandu
Dokument (2022)
skryté titulky
Cestopis (2022). S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem na cestě za keporkaky, čarodějnicemi, marťanskou krajinou, drnovými domy, celoročními Vánocemi a nejlepší zmrzlinou na Islandu.
Sever Islandu patří keporkakům, vodopádům, horkým pramenům i té nejpodivnější krajině, kterou si člověk může na Zemi představit.
Naše putování začíná v Húsavíku. V českém překladu znamená název nejstaršího osídlení na Islandu Zátoka domů. Osadě se ale také často přezdívá „hlavní město velryb“. Výskyt nádherných kytovců, především keporkaků je ve vodách této části Severního Atlantiku stále hojný. Početné jsou i výpravy za účelem jejich pozorování. Vyrazíme na moře na palubě plachetnice Opal.
Zastavíme se i na severu Západních fjordů. Nejdříve v Holmavíku, kde pozoruhodné Muzeum magie a čarodějnictví otevírá návštěvníkům příběhy o bizarních rituálech a procesech s lidmi, obviněnými církví z čarodějnických praktik. V odlehlé vesnici Djúpavík pak prozkoumáme bývalou továrnu na zpracování slanečků, která dnes slouží jako galerie pro výstavy odvážných uměleckých děl.
V Glaumbaeru zavítáme do pečlivě udržovaného souboru drnových domů, na statek, kde bez elektřiny a dalších vymožeností civilizace žili lidé až do poloviny 20. století.
Na okraji největšího města severu, Akureyri, jsme přijali pozvání od pana Benedikta, tvůrce unikátního Vánočního domu, kde nejoblíbenější svátek v roce mají každý den. V centru pak zjistíme, proč je zmrzlina Brynja tou nejlepší na celém Islandu.
O tom, že největší zázraky tvoří sama příroda, se přesvědčíme na sirných polích, lávových útvarech a termálních lázních kolem jezera Mývatn, nebo na úpatích vodopádů Dynjandi a Dettifoss.
